Veselé příhody ze školy.Trestalo se i v předmětech,ve kterých by to člověk rozhodně nečekal.Chodil jsem do obecné školy v Dačicích ještě v době,kdy žádné žákovské knížky nebyly..Náboženství nás učil příslušník nějakého řádu z Kostelního Vydří.Chodil v hnědé kutně s provazem kolem pasu.Řezal nás rákoskou přes dlaně. Pomůckou při vyučování byla učebnice " katechismus".V ní byly otázky a u nich odpovědi.Učitel nám zadával za domácí úkol jednotlivé otázky.Žáci na venkově měli i jiné povinnosti než jen učení (hnát husy k rybníčku,nasekat trávu králíkům nebo jet se sourozenci na procházku).Já jsem se také jednou nestačil připravit.Nezvládl jsem vyjmenovat složení nejsvětější trojice.Následoval trest.Musel jsem předpažit dlaněmi vzhůru a říkat : Bůh otec,Bůh syn,Bůh duch svatý.Bůh-buch rána rákoskou,otec-buch,Bůh-buch,syn-buch,Bůh duch svatý-třikrát buch.Již osmdesát let si tu svatou sestavu pamatuji.Makaričenko nevymyslel účinnější metodu výuky.Církev však ztratila jednoho věřícího.O deset let později.Brácha Honza měl tam též pana učitele Nováka.Jednou když něco neuměl,tak jej pan učitel chytil za ucho,mlátil mu hlavou o tabuli a říkal: Hanc fon Kesle,ty jeden berane,ty jeden zázraku,já ti to do té palice vtluču.A víte,že jsme se tím ani doma nepochlubili.

Máte pravdu, doma si postěžovat? Ani náhodou. A některé tresty byly fakt kruté. Kdysi musel jeden ze spolužáků natáhnout ruce a na ně mu položil pan učitel misku s vodou - a ta se nesměl a vylít. .Náboženství jsme také měli, učili jsme se nazpaměť z Bible úryvky ze žalmů, ale to mi celkem šlo, dodnes si je e pamatuji. Byli jsme evangelíci, katolické děti to měly přísnější. .Musili chodit povinně do kostela a ke zpovědi. Díky, pane Kesle, za zajímavé povídání. .

Opr.: ... katolické děti to měly přísnější. Musely chodit povinně do kostela a ke zpovědi. Díky.