Moje curriculum vitae
Já měla vlastně v životě štěstí. Od mládí jsem stále kreslila a malovala - vzpomínám si, že jako dítě jsem si vystřihovala obrázky z novin a časopisů a nalepovala si je do sešitu. Tenkrát to byly hlavně kresby našich českých malířů Mikoláše Alše a Josefa Mánesa. Po ukončení základní devítileté školy jsem se na brněnskou uměleckoprůmyslovou školu dostala hned po úspěšných talentových zkouškách.
Po maturitě bych ráda pokračovala ve studiu na vysoké Umprum, ale dostat se tam bylo naprosto beznadějné. V republice byly tehdy pouze tři vysoké školy tohoto zaměření - v Praze, Brně a Bratislavě, ročně se tam přijímal jen omezený počet žáků - a přednost měly děti těch "privilegovaných," anebo děti našich známých umělců. Možná bych se tam dostala až po letech, po několika opakovaných přijímacích zkouškách - to by bylo moc nadlouho, a proto jsem se o to (i na radu učitelů) ani nepokusila - a nastoupila do zaměstnání. Nejdřív to bylo na umístěnku do zlínského Domu pionýrů a mládeže jako vedoucí kroužků výtvarné výchovy. Tato práce s dětmi mě bavila, ale prostředí tam bylo silně zpolitizováno, což mě otravovalo... A pak, tato činnost mi neskýtala žádnou perspektivu vývoje - leda si udělat pedagogickou nadstavbu a pokračovat jako učitelka - a to mě vůbec nelákalo. Našla jsem si tedy jinou práci, pak jsem se v jednadvaceti vdala a záhy se mi narodily dvě děti.
Po ukončení krátké mateřské dovolené jsem pokračovala jako grafička v Krátkém filmu Praha, studia Zlín (Gottwaldov - Kudlov). Tam jsem pracovala přes dva roky, líbilo se mi tam, ale tuto práci jsem musila bohužel opustit. Manžel započal řádné studium na VUT v Bratislavě a já jako živitelka rodiny jsem byla nucena najít si práci ve městě, abych mohla vodit děti do jeslí, a později školky. V jednom větším zlínském propagačním podniku jsem si našla práci návrhářky reklamních poutačů, a po jeho reorganizaci jsem dokonce po nějaký čas pracovala jako aranžérka a návrhářka potravinářských výloh. Nevadilo mi to, naučila jsem se dalšímu řemeslu - a mezi aranžéry byla legrace... Vyhrávali jsme různé soutěže - bylo to tam v mladém kolektivu docela prima.
Pak jsem měla konečně štěstí, po jakémsi konkurzu jsem získala místo designerky, průmyslové návrhářky, ve velkém průmyslovém závodě, v podniku na zpracování plastů. A moje činnost? Finální úprava výrobků - potisky válcovaných materiálů, (folií PVC) a podlahovin, nafukovacích hraček a obalovin - tašek. Pracovala jsem tam po dobu 17 let, až do odchodu do důchodu (tehdy v 55 letech). Pak jsem ještě deset let podnikala samostatně doma, jako OSVČ - obor užitá grafika.
Po dobu mého tzv. produktivního života jsem vystřídala několik podniků, ale nikdy jsem toho nelitovala. Bylo to stále v oboru, a vždy jsem se tam naučila i něco navíc. Měla jsem štěstí, pro mne byla moje práce vždycky koníčkem a zálibou.
A kreslím i teď, stále mě to baví, stále se mám co učit. Dnes, kdy jsem již doma, mě kupodivu kromě toho kreslení baví i jiné práce, které mě dřív spíš nudily. Dokonce i pečení a vaření… Mám teď víc času, zkouším různé recepty z internetu a podobně. A naše rodina, která se utěšeně rozrůstá, to vítá. Víte, ono někdy ani nezáleží jakou práci děláte, ale na tom, jestli v té práci najdete skutečné zalíbení.
Mirka Pantlíková
Vzpomínka na brněnský majálesový průvod 1955
Na studentská léta, která jsem strávila v brněnské Vyšší škole uměleckého průmyslu, která se později až do dnešních dnů dočkala několikerého přejmenování“ se nedá zapomenout.
Mirka Pantlíková
Znáte Baťovo město Zlín?
Ve druhé polovině 30. let minulého století se firma Baťa stala světovým koncernem, který již pod vedením bratra zakladatele fy Baťa, Tomáše Bati (1876 -1932) ) J. Ant. Bati, zaměstnávala na 32 tisíc pracovníků.
Mirka Pantlíková
Moje vzpomínka na ten den...
Dne 12. dubna 2024 uplynulo 63 let ode dne, kdy vyletěl do vesmíru první člověk, sovětský pilot kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Bylo mu 27 let. Tehdy to byla veliká událost, která mžikem obletěla celý svět.
Mirka Pantlíková
Můj nešťastný pátek v UNI Hobby
Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...
Mirka Pantlíková
Jak jsme slavili MDŹ
V době minulé, předlistopadové, se dbalo z moci úřední, aby na každém pracovišti proběhla důstojná oslava Mezinárodního dne žen.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 333
- Celková karma 19,95
- Průměrná čtenost 717x
mpantlikova@seznam.cz