T. G. Masaryk (a církve) - Klobouky u Brna

Náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl člověk nábožensky založený, vychovávaný svou matkou v přísně katolickém duchu. Během studií na gymnáziu však začal o smyslu víry pochybovat, vadila mu povinná zpověď a pokrytectví.

Ovlivnilo jej i protestantské prostředí během studií v Lipsku. Pro přestup po roce 1918 do nově založené Českobratrské církve evangelické, se rozhodl po sňatku s Charlottou, vychovanou v unitářském duchu. Událost připomíná nápis na pamětní desce evangelického kostela v Heršpicích: „V tomto chrámě dne 31. srpna 1880 byl přijat do církve naší prof. T. G. Masaryk, náš první president.“

Další pamětní deska na evangelickém kostele v Kloboukách u Brna informuje o účasti T. G. Masaryka na bohoslužbách v letech 1878–1882.

 Jeho kritický duch jej často vedl do sporů s klerikály. Roku 1908 vystoupil na říšské radě s projevem k tzv. Wahrmundově aféře, jež byla zároveň bojem o svobodu slova na univerzitách. Požadoval, aby bylo náboženské vyučování ve škole  prohlášeno za nepovinné a aby rodiče mohli o náboženské výchově svých dětí rozhodovat  sami. Chtěl aby bylo náboženské vyučování ve školách nahrazeno  mravní výchovou, ale v duchu křesťanském. (Wikipedie).

Klobouky u Brna. 

Klobouky u Brna jsou nevelké moravské město s 2 000 obyvateli. Leží v zemědělské oblasti, mnoho jeho obyvatel jezdí za prací do nedalekého Brna.

V městě se nachází katolický i evangelický kostel, na návrší kaple  Sv. Barbory a  na  náměsti  kloboucký zámek.

Klobouky u Brna jsou sídlem Střediska Betlém při církvi Českobratrské církve evangelické (ČCE), kde pečují o tělesné  postižené dospělé občany a  mentálně postižené děti.

Klobouky u Brna jsou známy i svým „větřákem,“ větrným mlýnem, který za druhé světové války vyhořel. Později byl klobouckými občany zrekonstruován a v roce 1985 byl znovu otevřen.