Jak jsme spáchali striptýz
Děti chodily do kroužků rády, nejvíc si však oblíbily kroužek maňáskový. Jako první jsem si s těmi mými třeťáky nastudovala pohádkovou hru O Budulínkovi. O tom jak byl neposlušný, otevřel dveře chaloupky chytré lišce, která mu slibovala, že když mu otevře a dá mu ochutnat hrášku, povozí ho za to na ocásku. Ona ale byla potvůrka mazaná, podvedla ho. Když se posadil na ten její ocásek, otevřenými dveřmi vyběhla z chaloupky a odvezla milého Budulínka do lesa a strčila ho do nory za svými nudícími se liščaty, aby si prý měly s kým hrát. No, nakonec to díky chytré Budulínkově babičce a dědečkovi, kteří ho měli zrovna doma na hlídání, dobře dopadlo. Dědeček si vzal housličky, babička bubínek, a protože věděli kde má liška v lese noru, šli tam a u jejího vchodu zahráli a zazpívali písničku, kterou si dědeček cestou složil: „Hrají, hrají housličky, bubnuje bubínek, jsou tam čtyři lištičky, pátý Budulínek.“ Lišky byly zvědavé kdo to tam tak pěkně hraje a jedna po druhé vystrčily z nory hlavy. To neměly dělat, dědeček s babičkou je všechny postupně šikovně pochytali, strčili je do jutového pytle a ten pevně zavázali. Pak pytel odnesli a vypustili je daleko v lese. Ty pelášily… A pak prý nejsou ti důchodci aktivní - a málo vynalézaví…
***
Ale vraťme se k tomu mému avizovanému striptýzu. Když už to tak dopadlo a já jsem kvůli tomu věčnému, nekonečnému kádrování, politickému prověřování a ranním desetiminutovkám z pionýráku odešla a našla si jiné zaměstnání v Krátkém filmu ve Zlíně - Kudlově, cítila jsem se tam jako v ráji. V Grafu, v odd. kresleného triku, kde nás bylo i se snímačkami a vedoucím jenom devět, byl klid a pohoda… Žádné kádrování a prověřování, žádné ranní politické desetiminutovky se zkoumáním našich politických aktivit. Náš šéf Josef Prošek kudy chodil, tudy si pobrukoval nějakou písničku, někdy i nějakou tu "sprostonárodní," dokonce jsme tam pravidelně každé poledne poslouchali ze žluté bedýnky rozhlasu po drátě i nejnovější hity rádia Rundfunk. A také jsme si ve volné chvíli prohlíželi různé reklamní katalogy západoněmeckých supermarketů, kterými zásobovali naši spolupracovnici Hedvičku její dva bratři, žijící v NSR. Oproti Domu pionýrů a mládeže to tam bylo docela prima.
V Krátkém filmu na Kudlově se tehdy vyráběly různé populárně vědecké filmy, ke kterým se v našem oddělení Grafu vymýšlely a snímaly snímací kamerou různé filmové triky, titulky a jiná podobná hejblátka. Tehdy se tam například vyrobil i filmový klip a znělka k televiznímu Večerníčku s animovanou kresbou výtvarníka Radka Pilaře. (Ta "večerníčková" znělka ještě dodnes každý večer běží na televizní obrazovce).
V dnešní době všechny filmové triky lehce zvládne digitální kamera s počítačem, ale tenkrát se všechno provádělo ručně. Tak například filmové znázorňování krystalizace tekuté oceli (k filmu téhož jména), při jejím zpracování ve vysokých pecích. Na první ultrafán, průhlednou folii, jsem štětečkem nakreslila první krystalky oceli, na další folii, která se kolíky „přikurtovala „ na tu první, jsem přimalovala totéž, ale o milimetr větší – a tak na další a další ultrafán, až jich bylo na sobě někdy i padesát. Pak se kresby odnesly snímačkám, ty ji postupně jednu po druhé, okýnko po okýnku, nasnímaly pomocí snímací kamery na film, aby při promítání filmu vznikl dojem, že krystalky oceli postupně samy dorůstají. Při malování, ale i snímání, to vyžadovalo velkou trpělivost, ale i čistotu, protože stačila drobná snítka, drobeček suchého chleba, nebo i nepatrné zrnéčko písku, které udělalo na povrchu hladké ultrafánové folie rýhu - a při promítání na filmovém plátně se objevil šleh, který filmový záběr úplně znehodnotil. Musel se pak nasnímat úplně znovu. Nasnímaný filmový materiál se z Grafu odnášel do protější budovy, Filmových laboratoří, k dalšímu zpracování.
Kdysi jednoho z nás, grafiků, napadlo, že si na snímací kameře nasnímáme striptýz. Namaloval na ultrafán drobnější ženskou figurku, (stylizovanou postavičku ženy), na další ultrafán namaloval dvojdílné černé plavky, které ji snímací kamera postupně pomalu jakoby sundávala - až v posledním záběru zůstala ta ženská postavička úplně nahá…Těšili jsme se na výsledek, ale dopadlo to přímo katastrofálně. Nějaké „bystré očko,“ které mělo ve filmových laboratořích střežit politickou a mravnostní nezávadnost filmových materiálů, si těch několika metrů filmu všimlo, snaživě to nahlásilo na patřičná místa, a byla z toho pořádná polízanice. Začalo vyšetřování, ale hlavně plno řeči, že prý se v Krátkém filmu na Kudlově natáčí zakázaný striptýz. Ach jo… Nejvíc si to ale schytal náš tehdejší šéf oddělení, Josef Prošek, který přitom o té naší akci neměl vůbec tušení. Ten měl tehdy na příslušném oddělení co vysvětlovat. Vzpomínám si, že nám tehdy všem vynadal - prý jsme “pěkní volové…“
Tož tak… Aspoň vidíte, jak to tenkrát chodilo. Dnes je málem v každém časopise, téměř na každé plakátovací ploše žena v "Evině rouchu" - a tenkrát i za takové docela nevinné žertíky hrozil postih. No jo, byly časy, byly - a dobře, že minuly…
Bližší informace o zlínských Filmových atelierech v současnost (i minulosti):
https://zlin.idnes.cz/historie-soucasnost-a-budoucnost-filmove-ateliery-ve-zline-plg-/zlin-zpravy.aspx?c=A160520_2247496_zlin-zpravy_ras
https://zpravy.idnes.cz/zlinske-ateliery-se-promeni-v-hollywood-bude-to-stat-800-milionu-pv7-/domaci.aspx?c=A110211_1530745_zlin-zpravy_sot
Mirka Pantlíková
Vzpomínka na brněnský majálesový průvod 1955
Na studentská léta, která jsem strávila v brněnské Vyšší škole uměleckého průmyslu, která se později až do dnešních dnů dočkala několikerého přejmenování“, se nedá zapomenout.
Mirka Pantlíková
Znáte Baťovo město Zlín?
Ve druhé polovině 30. let minulého století se firma Baťa stala světovým koncernem, který již pod vedením bratra zakladatele fy Baťa, Tomáše Bati (1876 -1932) ) J. Ant. Bati, zaměstnávala na 32 tisíc pracovníků.
Mirka Pantlíková
Moje vzpomínka na ten den...
Dne 12. dubna 2024 uplynulo 63 let ode dne, kdy vyletěl do vesmíru první člověk, sovětský pilot kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Bylo mu 27 let. Tehdy to byla veliká událost, která mžikem obletěla celý svět.
Mirka Pantlíková
Můj nešťastný pátek v UNI Hobby
Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...
Mirka Pantlíková
Jak jsme slavili MDŹ
V době minulé, předlistopadové, se dbalo z moci úřední, aby na každém pracovišti proběhla důstojná oslava Mezinárodního dne žen.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Vláda má jednat o pomoci ovocnářům, jimž způsobily mrazy milionové škody
Vláda má v úterý jednat o pomoci ovocnářům, kterým zničily úrodu jarní mrazy. Program na řešení...
Soud rozhodne o kastracích pro změnu pohlaví, Piráti s tím v koalici neuspěli
Ústavní soud oznámí, zda operace zůstane podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Česko je jedna z...
Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie
Migračním paktem jsme udělali důležitý krok k řešení ilegální migrace, ale je potřeba pokračovat....
„Žiju jen z humanitární pomoci.“ Válka vehnala do bídy miliony Ukrajinců
Premium Kdo se měl před válkou špatně, ten se po dvou letech jejího trvání má ještě hůř. Důsledkem...
- Počet článků 333
- Celková karma 20,68
- Průměrná čtenost 717x
mpantlikova@seznam.cz