Přespání inkognito v Baťově vile

14. 09. 2018 21:33:33
Bývalo kdysi zvykem, a možná i povinností středních škol, vybavit čerstvého absolventa školy nejen znalostmi a vědomostmi, ale pokud možno i umístěnkou do jeho prvního zaměstnání.

O pololetí posledního ročníku brněnské VŠUP (později ŠUŘ) si mě zavolal náš vedoucí oddělení prof. Karel Langr do kabinetu a zeptal se mě, ve kterém městě bych chtěla po maturitě pracovat. A mám mu prý sdělit hned města dvě - a nejen Brno, tam prý chtějí všichni. Zamyslila jsem se a jako druhé město jsem označila Zlín. Ze Zlína je to totiž již jen kousek na Valašsko kam jsem jezdila o prázdninách k babičce - a přitom tam kreslila malebnou valašskou krajinu s jejími lesy, pasínky a typickými starými dřevěnicemi.

Po novém roce mi "náš starý" (tak jsme mu tehdy říkali), s vítězoslavným výrazem v obličeji oznámil: „Děvčico, ty máš ale štěstí, od září můžeš nastoupit do práce, ve Zlíně se uvolnilo místo výtvarnice, vedoucí zájmových kroužků v Pionýrském domě. Odchází odtud jedna naše bývala žákyně a napsala mi, že hledá za sebe náhradu.“ Ach jo, že to nebude Brno jsem tušila, ale ten Zlín (tenkrát Gottwaldov), a zejména pedagogická práce v mimoškolním zařízení tohoto typu, mě příliš nenadchla. Ale slušelo se panu profesorovi za jeho snahu poděkovat a nabídku přijmout. Jinou práci jsem neměla, nic jiného mi stejně nezbývalo...

Měsíc před maturitou jsem se tedy vydala se slohou výkresů do Zlína obhlédnout si moje budoucí pracoviště... Překvapilo mě, že se Pionýrský dům (Dům pionýrů a mládeže) nacházel v budově bývalé Baťovy vily, která stála v pěkně udržované zahradě s okrasnými keři, s chodníčky vysypanými červeným pískem, s bazénem a tenisovým kurtem. Vnitřní prostory budovy byly přizpůsobeny k účelu výuky, v jejím přístavku (který poněkud kazil její vzhled, a dnes je již zbořen), byl i tzv. ateliér, který byl vyhrazen pro výtvarnou činnost s dětmi. Náplní mojí práce mělo být vedení zájmových kroužků - kreslení, modelování, kroužek loutkový a lidové výroby... (Výtvarné kroužky děti zajímaly, ale nejvíc se hlásily do kroužku keramického a maňáskového).

O práci v PD bych mohla dlouho povídat, ale přiznám se vám, že jsem tam dlouho nevydržela - a odešla pracovat jinam. A to hlavně z důvodu neustálého kádrování, „osobního“ hodnocení, ustavičné snahy nás nějak politicky „formovat,“ manipulovat s námi. Tak například v PD bylo jen 14 pedagogických pracovníků, z toho víc jak polovina byli komunisté, zbytek bezpartijní. A ti straníci se stále scházeli a o všem rozhodovali bez nás... Každý den po ránu byla pro všechny povinná politická desetiminutovka, na které se přemílaly nejen politické události, (tehdy bylo krátce po maďarské krizi), ale i ty pracovní. Nelíbilo se mi to, a když jednoho dne vznikla z jakéhosi malicherného důvodu roztržka mezi vedením PD a mojí kolegyni - a ona dala výpověď, dala jsem výpověď i já.

A měla jsem štěstí, ve zlínských Filmových atelierech (v Krátkém filmu v odd. kresleného triku), zrovna potřebovali grafičku - a po vypršení mojí výpovědní lhůty jsem tam v září toho roku nastoupila. To byl úleva...

A ještě k tomu mému přespání v Baťově vile. Při nástupu do PD mně a mojí kolegyni Lídě, učitelce biologie, umožnilo vedení bydlet v domku, který se nacházel několik kroků od budovy PD. V domku bydlela kromě nás i rodina neslyšících manželů, zahradníka a jeho ženy. My dvě jsme jezdili o víkendech domů a vracely jsme se v neděli, Lída večer a já až po 22. hodině v noci. Jednou se ale stalo, že při mém návratu byl domek zamknutý, kolegyně onemocněla a zůstala doma, a já jsem neměla klíček. Marně jsem zvonila a bušila na dveře, nikdo mi neotvíral. Zahradník a jeho žena spali, neslyšeli mě. Co jsem měla dělat? Pak jsem si vzpomněla, že mám v kabelce klíč od PD a rozhodla jsem se, že přespím na pohovce v knihovně. Nic jiného mi také nezbývalo. Ach jo... Jen co jsem se zabalila do deky a ulehla na pohovku, začalo v domě všechno vrzat, praskat, skřípat, jako by byl dům plný duchů. A nebylo se co divit, všechno tam bylo dřevěné. Staré parkety, schodiště, zábradlí, palisáda na ochozu, starý nábytek. Tak mě to vyděsilo, že jsem rozsvítila v místnosti světla a nechala je svítit až do rána. Brzy po rozednění jsem rychle sbalila všechny saky-paky a rychle přešla do domku, který byl už naštěstí odemknutý. (Zajímavé ale bylo, že si tenkrát nikdo zvenčí nevšiml, že se v budově po celou noc svítilo).

Vila Tomáše Bati dnes: http://www.architekturazlin.cz/vila-tomase-bati

Autor: Mirka Pantlíková | pátek 14.9.2018 21:33 | karma článku: 10.75 | přečteno: 354x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

Jak jsme slavili MDŹ

V době minulé, předlistopadové, se dbalo z moci úřední, aby na každém pracovišti proběhla důstojná oslava Mezinárodního dne žen.

8.3.2024 v 18:13 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 527 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Smutný konec roku 2023

Začínají Vánoce, největší svátky roku. Těšili jsme se na ně, ale naši radost nám těsně před nim zkalila hrozná událost v Praze na Karlově univerzitě. Vyjádřil se k ní i ve svém blogu i pan Z. Horner, a toto je moje odezva.

24.12.2023 v 13:26 | Karma článku: 24.50 | Přečteno: 899 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Bitva u Slavkova - něco o nejslavnější napoleonské bitvě

Tímto článkem navazuji na výborný fotoblog pana J. Šiši, kterým slovy i fotografiemi dokumentuje tradiční vzpomínkovou akci Bitvy tří císařů ve Slavkově u Brna.

10.12.2023 v 20:21 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 269 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Jitrnice, křen a zelí, ovar, jelita

abychom se dobře měli, jezme dosyta... Dnes byla v Praze velká demonstrace, ale demonstrovalo a stávkovalo se po celé republice, a většina z nás považovala tento odborářský protest proti vládě za docela oprávněný.

27.11.2023 v 19:49 | Karma článku: 17.15 | Přečteno: 446 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 20.38 | Přečteno: 344 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 27.72 | Přečteno: 439 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 9.11 | Přečteno: 185 |

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 41.26 | Přečteno: 9256 | Diskuse

Lenka Prokopová

Oslava narozenin

V dávné době mého mládí se slavily narozeniny s dortem, svíčkami, babičkami, dědečky, strýčky a pratetami z třetího kolena. V dnešní době se slaví narozeninová párty hlavně s dalšími dětičkami.

25.3.2024 v 22:12 | Karma článku: 18.44 | Přečteno: 429 | Diskuse
Počet článků 328 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 714

Povoláním výtvarnice - kreslím, fotografuji, píši, zajímám se o vše, někdy i o politiku. Zlobí mě lež, pokrytectví, nespravedlnost, nesoulad ve společnosti - i v mezilidských vztazích. Publikace mých článků a fejetonů v různých časopisech, knížka vzpomínek a příběhů, Vyprávěnky. 

mpantlikova@seznam.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...