Svatba s podmínkou...
Jak už to v těch dobách bývalo, jako mladá, dvacetiletá dívka, odešla v roce 1934 na Valašsko, do rodiny místního židovského majitele hospody a řeznictví, Samuela H… pomáhat v domácnosti a opatrovat jejich dvě malé dcerky, Irenku a Adélku. Všichni ji tam měli rádi, vážili si ji, i ona tam byla spokojená.
(Celá tato rodina byla bohužel během německé okupace v koncentračních táborech vyvražděna, za kostelem té valašské obce mají svůj pomník).
Šikovná, dlouhovlasá, černooká Terezka však záhy neunikla pozornosti místních chasníků. Nejvíc se jí dvořili dva bratři, Tonda a Lojzek. Dlouho se nemohla rozhodnout pro kterého z nich, až nakonec dala přednost tomu staršímu, Lojzkovi. A znáte to jak to mezi mladými chodí když se do sebe zamilují…
Koncem roku 1935 opouští Terezka službu a vrací se i se svým nastávajícím domů na jižní Moravu - a musí být svatba. Je v tom ale problém… Ona je evangelička, on je katolík – a to se tehdy nenosilo… Příslušníci odlišných náboženství se tehdy na vesnicích, zejména na těch moravských, brali jen sporadicky - a když už, jen se svolením rodičů... Snoubenci je o svolení sňatku musili požádat.
U ženicha nebyl problém, nastávající nevěsta Terezka byla samozřejmě v nevýhodě, ale nečekala, že by si matka jejího vyvoleného mohla klást podmínky. Ale bohužel, stalo se tak… Když ji požádala o syna, svolila, ale s jednou podmínkou - a to, že svatební obřad musí být vykonán v katolickém kostele. V dnešní době by to byla samozřejmě prkotina, ale tenkrát to byl opravdu problém.
(Jak jsem později moji valašskou babičku Marii poznala, byla to ve skutečnosti hodná, pracovitá a rozumná žena, proto se divím, že si tehdy takovou podmínku vymínila. Myslím, že tuto prostou ženui asi navedl někdo hodně zlý).
Snoubencům tehdy nezbylo nic jiného, než jejímu přání vyhovět. Svatba se měla konat u nevěsty, a proto se vydali na farní úřad do vedlejší obce, aby tam svatební obřad se sezdávajícím domluvili… A jak už to chodí, snoubenci, kteří mají mít obřad v katolickém kostele, musí před tím absolvovat jakýsi náboženský seminář - „chodit na katechismus“ se tomu říkalo. A tamější pan farář, přepoctivý sluha Boží František H…, nelenil a začal nastávajícím novomanželům klást podmínky. Nevím, jestli to bylo z jeho hlavy, nebo z nařízení vyššího kléru, ale sdělil jim, že je sezdá jenom v tom případě, když mu oba slíbí, že první dítě, které se z jejich manželského svazku narodí, bude pokřtěno v katolickém kostele a stane se katolíkem. Co snoubencům zbývalo, slíbili mu to…
A záhy byla svatba, sice skromná, ale se vším, co k ní patřilo. Slepice na smetaně, polévka s játrovými knedlíčky, koláče, cukroví, slivovice - i nějaké víno se ještě ve sklepě se našlo. Po svatbě dostala Terezka věnem nějaké peníze a pět měřic pole, dědictví po svém otci, který zemřel záhy po svém návratu z První světové války. Po nějaký čas bydlili u stařenky, později si koupili menší domek a začali ho opravovat. Z otce se stal zemědělec, obdělával pole, ale při tom dál dojížděl za prací až do vzdálené Moravské Ostravy… Byla hospodářská krize, peněz bylo třeba.
V květnu roku 1936 se jim narodila pěkná zdravá dceruška, které dali jméno Marie. Pokřtěna nebyla v kostele katolickém, ale v evangelické modlitebně. Moje maminka byla svobodomyslná žena, měla svoji hlavu… Sama pocházela z rodiny evangelické a věděla, že jejich slib byl katolickým farářem vynucen pod nátlakem, bylo to vlastně z jeho strany vydírání - a proto se rozhodla tak, jak sama uznala za správné...
Ale jak se říká, „neštěstí nechodí po horách, ale po lidech“.. V osmém měsících svého věku, brzy po Vánocích, jejich dcera Mařenka onemocněla a po kratičké nemoci umírá. Snad to byl náhlý zápal plic, srdeční kolaps, nebo možná meningokok, kdo ví… A to prý byla předchozího dne ještě veselá a dováděla, večer ale dostala vysokou teplotu, a přes všechny zábaly, které jí maminka po celou noc dávala, ráno lékaři, kterého přivezli z vedlejší vesnice, umírá na rukou… Nikdy se rodiče nedozvěděli pravou příčinu její smrti... V těch dobách se to příliš nezkoumalo, malé děti umíraly často. Pro rodiče to byla veliká rána, a pro moji matku o to větší, že v době té nešťastné události byla sama doma, otec pobýval přes týden v Moravské Ostravě, kde tehdy pracoval.
Po pohřbu děvčátka se však stala neslýchaná věc… Velebný pán, tehdejší katolický farář František H…, který je před rokem sezdával, věnoval této záležitosti svoje nedělní kázání. Ze své kazatelny hřímal, obviňoval nešťastnou matku, tehdy dvaadvacetiletou Terezku, že si to zavinila sama. Nazýval ji špatnou křesťankou, křivopřísežnicí, kterou prý Bůh potrestal za to, že nedodržela slib a nenechala svou dceru pokřtít v katolickém kostele. Proto si prý vzal její dítě k sobě…
Jeho kázání v této tehdy klerikální, zaostalé obci N... mělo zlé následky. Převážná většina jejích obyvatel byla katolického vyznání a slova jejich velebného pána byla pro ně svatá... Mladé matce v jejím těžkém období nepomohli, odsoudili ji, postavili se proti ní…
Následky to samozřejmě zanechalo i na ní. Otřáslo to nejen její vírou v Boha, ale hlavně v církve a jejich „boží sluhy“ na zemi… Od té doby tvrdila, že všechna ta církevní pozlátka, zpovědi a drmolení růženců, jsou jen přetvářkou a pokrytectvím… Po čase vystoupil otec z katolické církve a stal se i on evangelíkem… Jejich vztah k církvím (všeobecně), a hlavně ke kněžím, se však od té doby změnil, stal se vlažným, a ani nás, děti, nikdy nenutili chodit do kostela… Nechávali to jen na našem osobním rozhodnutí...
Rodiče spolu žili 62 let, vychovali nás, čtyři děti, a odešli na věčnost pár měsíců po sobě. Dnes oba odpočívají na evangelickém hřbitůvku v N…, leží tam s nimi i jejich dceruška Marie…
Katolický kněz, duchovní pastýř, farář František H…., bigotní a nesnášenlivá osobnost, který po dlouhá léta svého působení v kraji tak neblaze ovlivňoval své ovečky, je již také dávno „v pánu...“ Leží na hřbitově ve vedlejší vesnici, v obci své bývalé farnosti...
Kdysi, jako devítiletá školačka, jsem ho viděla před naší obecnou školou (asi mu skončila hodina náboženství), jak staré, udřené stařence s nůší na zádech, nastavuje k políbení svoji bílou, pihovatou ruku. Dodnes mám před očima tu jeho úzkou, bledou tvář s bezbarvými rty… Tak nějak jsem si představovala věrolomného Lomikara z Jiráskových Psohlavců, o kterých jsme se právě učili ve škole. A to jsem ještě tenkrát nevěděla, jaké trápení kdysi způsobil mé matce…
Mirka Pantlíková
Vzpomínka na brněnský majálesový průvod 1955
Na studentská léta, která jsem strávila v brněnské Vyšší škole uměleckého průmyslu, která se později až do dnešních dnů dočkala několikerého přejmenování“, se nedá zapomenout.
Mirka Pantlíková
Znáte Baťovo město Zlín?
Ve druhé polovině 30. let minulého století se firma Baťa stala světovým koncernem, který již pod vedením bratra zakladatele fy Baťa, Tomáše Bati (1876 -1932) ) J. Ant. Bati, zaměstnávala na 32 tisíc pracovníků.
Mirka Pantlíková
Moje vzpomínka na ten den...
Dne 12. dubna 2024 uplynulo 63 let ode dne, kdy vyletěl do vesmíru první člověk, sovětský pilot kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Bylo mu 27 let. Tehdy to byla veliká událost, která mžikem obletěla celý svět.
Mirka Pantlíková
Můj nešťastný pátek v UNI Hobby
Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...
Mirka Pantlíková
Jak jsme slavili MDŹ
V době minulé, předlistopadové, se dbalo z moci úřední, aby na každém pracovišti proběhla důstojná oslava Mezinárodního dne žen.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Sadiq Khan: první muslim jako starosta Londýna a první, kdo jím je už potřetí
Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan. Mandát obhájil potřetí v řadě, což se...
U nás cyklostezky, v Polsku dálnice. Využít dotace EU jsme vždy nezvládli, říká expert
Premium Od vstupu Česka do Evropské unie uplynulo 1. května 20 let. Jak tu dobu zhodnotit? Podle politologa...
- Počet článků 333
- Celková karma 20,56
- Průměrná čtenost 717x
mpantlikova@seznam.cz