„Člověk“ prý „opravdu nikdy neví z čeho ztloustne…“

10. 10. 2018 10:29:46
Minulý týden jsem navštívila blízké řeznictví a koupila tam tři jelíta, dvě jitrničky, hromádku škvarků a kus čerstvé tlačenky. Té, které se u nás na Slovácku říká přesbuřt.

Do tohoto soukromého řeznictví U S.... chodím ráda, dbají tam na kvalitu, jejich výrobky se téměř podobají těm domácím - jak jsem je znala z dětství.

A je vidět, že se již pořádně ochladilo a sezóna zabíjaček nastala. A je to dobře, zabíjačkové dobroty jsou obohacením každé české a moravské kuchyně. Při té příležitosti jsem si vzpomněla na jednu příhodu - kterou mi kdysi při návštěvě mé rodné obce vyprávěla naše bývalá sousedka, tetka Mikeška:

„Víš, děvčico, já su odjakživa čistotná a dbalivá ženská... To když se chystá zabijačka, a tu míváme dvakrát do roka, musí byt u nás všecko špigl-nigl. Všecko musí byt v pořádku, dvúr pozametaný, kuchyň uklizená, pro řezníka Střeštíka, kerý je velice pinklicht, musí byt všecko nachystaný, všecí rodinní pomocníci musijú čekat v pozoru na jeho rozkazy, aby se to dopoledňa všecko stihlo, a on mohl odpoledňa udělat v dědině ešče jednu zabijačku...

Kotel pod šopkú musí byt vymytý, a ten dřevěný dekl na něm kořínkáčem pořádně vydrhnutý. A všecky ty utěrky, náčeňové, a jiné hadry, musijú byt vypraný a poskládaný, aby byly po ruce, a nic se nehledalo, protože když je zabijačka - a je pilno, každú chvílu se něco umývá, pořád sú potřeba. A už dopředu musí byt taky nachystaný všelijaké ty mise, hrnce a kastróly na roznášku jelit, jitrnic a zabijačkových drobů. A taky dvě konvice na polívky - jedna na tu bílú, co se v ní vařil podbradek (ovar) a ostatní droby, a druhá na tu tmavú, obarovicu (ve Slezsku prdelačka), v keré se vařily jelita a jitrnice.

A tož - když byla u nás vlúní před Vánocema tá první zabijačka - a všecko při ni dobře dopadlo - poslední jelita a jitrnice byly vytažený z kotla a zbyla v něm enom tá polívka obarovica - a já jsem ju velkým šufánkem vybírala a rozlívala do připravených konví, aby ju děcka mohly roznýst po rodině a súsedech, najednú hrábnu na spodek kotla - a kruciš, co to tam je? Hrábnu podruhé - a vylovím cosi těžkého, mokrého a mastného... Šmarjápanno, kus teplákové hadry, kerú sem tam co chvílu čistila tú desku stolu, pokrytů vixlajvantovým ubrusem, kerý stál těsně vedle teho kotla, co se v něm vařily ty polívky. Jak se tam enom mohla dostat? No ja... Asi tam neščastně spadla, a já si teho nevšimla.

No nic, řekla sem si, polívky sú už rozlitý v konvách - děcka o tem nevijú, nikemu o tem neřeknú - jináč by z teho mohly byt leda řeči po dědině, tak si to nechám pro sebe. No - šak co, aji kdyby - stejně by se nikemu nic nestalo. Tá tepláková hadra byla úplně čistá, šak sem ju před tím vyprala v automatce.

A tož tak, děvčico - všecko co bylo potřeba se z té zabijačky rozneslo, všecko každýmu šmakovalo, nic nezbylo, žádný z rodiny, ani ze súsedú, si nedošél na nic stěžovat. A ta-jak se u nás říká - „darovanýmu koňovi na zuby nehleď,“ - a taky „člověk nigdá neví z čeho ztlustne...“ Ale ani ty o tem radši nikemu neříkej, stalo se to teda už vlúní před Vánocama, ale člověk nigdá neví, kdo by ho kde mohl pomluvit... Znáš to, lidi sú zlí...“

A tož já jsem o tom dlouho mlčela, a zatím o tom nikomu neřekla, až tady vám... Nechejte si to ale také pro sebe, kdyby se to tetička Mikeška dozvěděla, zlobila by se na mne...

Autor: Mirka Pantlíková | středa 10.10.2018 10:29 | karma článku: 17.87 | přečteno: 651x


Další články blogera

Mirka Pantlíková

Konec jedné královny...

V zimě byla jako sněhová královna, na jaře jako bílá nevěsta, v létě poskytovala stín unaveným lidem, na podzim byla celá zlatá. Byla - a už není. Vyšší moc rozhodla o jejím nebytí.

29.9.2018 v 20:21 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 907 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Snad to přece jen nebude tak zlé…

O víkendu jsme navštívili moji rodnou dědinku Násedlovice na Kyjovsku. Zastavili jsme se na hřbitůvku, položili na hrob rodičů, kteří nás opustili již před neuvěřitelnými dvaceti lety, velký květináč bílých chrysantém.

28.9.2018 v 20:26 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 352 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Jak jsme spáchali striptýz

A tož také vzpomínka na jedno rozvernější téma. Začnu ale od začátku. Moje první zaměstnání, vedoucí výtvarných kroužků v Domě pionýrů a mládeže mě příliš nenadchlo - i když se mi práce s dětmi docela líbila.

20.9.2018 v 17:24 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 623 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Anna Bartošová

Energetické (čakrové) minimum - 5. čakra

5. čakra - komunikační - Višuddhí Právo mluvit a vyjadřovat se, komunikace, sebevyjádření, sebeprojevení

19.10.2018 v 10:17 | Karma článku: 3.58 | Přečteno: 118 |

Ivana Dianová

Taky střídavka

"Co máte za úkol, říkám ti, mluv! Co- má- te za ú-kol, ptám se tě! Rozumíš mi konečně? No já se teda z tebe zblázním! A co ti ta káča dala k svačině? No já ti snad nebudu kupovat pití, copak kradu? Ta se jdi napít na záchod!

18.10.2018 v 21:42 | Karma článku: 38.69 | Přečteno: 3284 | Diskuse

Anna Bartošová

Energetické (čakrové) minimum - 4. část

Čtvrtá čakra - srdíčko – Anáhata srdce, právo milovat, rovnováha, klid, cítění Umístění: uprostřed hrudníku

18.10.2018 v 9:26 | Karma článku: 4.46 | Přečteno: 120 |

Bohunka Jakubcová

Simona si ho dala k večeři. Jak si to vlastně Milan na srazu užil?

"Není tady trochu nuda?" Řekla najednou Simona a nestydatě se na Milana usmála. "Chceš jinam?" Co na to taky říct, když vás ta ženská tak přitahuje.

18.10.2018 v 6:00 | Karma článku: 19.22 | Přečteno: 1230 | Diskuse

Anna Bartošová

Energetické (čakrové) minimum - 3. část

Třetí čakra – Manipura Téma sebejistoty, čestnosti, osobní hrdosti a síly. sluneční energie, bůh slunce-Ra – vnitřní elektrárna souvisí i s intuicí ve smyslu přežití: jsem v bezpečí, postarám se o sebe

17.10.2018 v 6:54 | Karma článku: 5.02 | Přečteno: 136 |
Počet článků 193 Celková karma 16.72 Průměrná čtenost 686

Kreslím, fotografuji, píši, zajímám se o vše, občas i o politiku.V blogu naleznete moje postřehy, osobní vzpomínky, trapasy a trapásky, samozřejmě  i  mé  vlastní. Své články publikuji v národopisném  a vlastivědném časopise Slovácka Malovaný kraj - a v magazínu Překvapení. 





Najdete na iDNES.cz