Aneb návrat do míst, kdy nám kdysi bylo dobře... Bývaly doby, a bylo to krátce po roce 1989, kdy jsme o dovolené jezdili k moři... Bylo nám tehdy velmi vzácné to, co nám bylo po dlouhá léta odpíráno.
Vidět moře, užívat si sluníčka na mořské pláži, zaplavat si mezi skutečnými mořskými vlnami. Pak ale, jak čas plynul, jsme se polehávání na mořských plážích nabažili a vyhledávali raději poznávací zájezdy, nejraději s nějakou cestovkou a průvodcem. Ale i to je už pomalu za námi - teď se v době dovolené nejraději podíváme do míst, kam jsme kdysi jezdili s rodinou, dokud byly naše děti malé.
V době takzvané totality se jezdilo do Maďarska k Balatonu, do Německa na Rujánu, nebo do Polska k Baltu. A později, kdo měl štěstí a získal l devizový příslib, do Chorvatska... My jsme tehdy volili Balaton, byli jsme tam dvakrát. Poprvé autobusem, podruhé už našim žigulíkem. V té době jsme si ale nejvíc užili rodinných rekreací v různých podnikových chatách, které podniky stavěly pro své zaměstnance. Někdy se jednalo i o rekreační pobyty výměnné s jinými podniky, s pobytem na jejich chatách. Bývalo to tam levné a pro rodiny s malými dětmi výhodné. A tak jsme navštívili rekreační místa na Šumavě, v Krkonoších, ve Vysokých Tatrách, ale i ty pro nás nejbližší, například na Valašsku nebo i na Slovácku, v blízkých Buchlovicích... Tam jsme kdysi strávili dva týdny dovolené v podnikové chatě pro tři rodiny. Chata stála poblíž přehrady se stejným názvem Smraďavka. (Název přehrady i celé lokality je odvozen od zdejších sirnatých lázní Smraďavka (Leopoldov) s léčivou vodou - poněkud zapáchající po sirovodíku).
Na tuto dovolenou dodnes rádi vzpomínáme. Syn měl tehdy jedenáct a dcerka osm roků. V kuchyňce chaty jsme si sami vařili a nedělalo nám to potíže, protože obchůdek se základními potravinami, ovocem, zeleninou a sladkostmi pro děti byl blízko chatové oblasti. Denně jsme s dětmi chodili dolů k přehradě, kde jsme se slunili a koupali. K příslušenství chaty patřila i laminátová loďka, kterou jsme opatřili pirátskou vlajkou a nazvali ji Delfín. K večeru za zapadajícího slunce jsme na ní trávili i romantické vyjížďky po hladině přehrady.
A ještě malá zajímavost. Kdysi jsem po ránu vykoukla z okna chaty - a co nevidím? Na posečeném trávníku před chatou spolu laškuje několik zvířátek, které jsem do té doby ještě nikdy neviděla. Poskakovali tam, panáčkovali na zadních nožkách, dělali kotrmelce, dováděli spolu jako malé děti. Pak jsem byla poučena, že jsou to plši. Plch je malý šedobílý hlodavec o něco větší než myš. Žije venku v různých prohlubních po kamenech, otvorech v kmenech stromů a skalních štěrbinách, v zimě i v opuštěných norách po jiných hlodavcích... Živí se rostlinnou i živočišnou stravou. (Hmyzem).
Začátkem minulého týdne jsme se do Buchlovic a na Smraďavku s manželem opět vypravili. Přehrada nás bohužel zklamala, v letošním horkém létě v ní bylo málo vody, na koupání, ani na plavání to nebylo. Však u ní nebylo ani živáčka. Zajeli jsme proto do sirnatých lázní Smraďavka, které nesou i název Leopoldov, po jejich zakladateli, majiteli tehdejšího panství, Leopoldu Berchtoldovi..
V areálu lázní Smraďavka se mezi stromy a smutečními vrbami skrývá pěkné jezírko s různými druhy kachen, hus - a několik černých labutí. Je příjemné u jezírka posedět, pozorovat jejich pohyb na vodě a vnímat tu zdejší oázu klidu a pohody. Na rozdíl od přehrady Smraďavka s jejími vyschlýmí bahnitými břehy, u jezírka s labutěmi se nám líbilo… Ochutnali jsme z pohárku i léčivou sirnatou vodu, která tady vytéká pramínkem z kamenné zítky. Byla chladná a chutná - i když trochu zapáchající po sirovodíku.
Doufám, že v blízké době zaprší a voda nejen v přehradě Smraďavka, ale i v jiných našich vodních nádržích a tocích stoupne - a bude všechno tak, jak má být. Vody je u nás už opravdu třeba...
***
Poznámka: Pramení zde sirovodíkový pramen, který byl využíván už od 16. století a který dal místu své typické jméno. Nad pramenem je postavena malá kaple. Mezi roky 1670–1680 zde byl Hanušem Zikmundem z Petřvaldu postaven lovecký zámeček, zrekonstruovaný nynějším majitelem. Na počátku 19. století zde žil majitel místního panství Leopold I. Berchtold, podle nějž dostalo místo své druhé jméno (Leopoldov). (WIKIPEDIE).
Jezírko v lázních Smraďavka (Leopoldov) Buchlovice
