Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dnešní pomlázkový den

17. 04. 2017 19:21:44
proběhl poměrně klidně, tak, jak už to u nás poslední roky bývá. Včera, v neděli, jsem uvařila sváteční oběd i na dnešní den - polévku z kostí s játrovými knedlíčky a vepřové kotlety na houbách.

Od soboty jsem měla i jakýsi moučník – můj oblíbený valentýnský tvarohový řez - získaný z internetu. Při vaření používám tradičních receptů mé maminky, která byla výborná kuchařka, ale ráda si občas zaexperimentuji i něčím zajímavým, ne příliš složitým, z internetových stránek...

A protože ctím velikonoční tradice, v neděli jsem nabarvila i desítku vajíček, tentokrát dokonce bílých. Raději vařím velikonoční vajíčka v cibulových slupkách, pokud je slupek hodně, vajíčka získají krásně tmavě okrovou barvu, ale tentokrát jsem k barvení vajec použila barvičky zakoupené v blízké samoobsluze.

Koledníků nepřišlo mnoho, (svobodná děvčata doma již nemáme), takže přišlo jen několik příbuzných a známých... Ale - i když jsem si tatarem slizla pod kolínka jen symbolicky, doufám, že se to kladně projeví na mém zdraví a celoroční svěžesti... :-) Velikonoční mrskači si u nás vykoledovali malé pohoštěníčko, malované vejce, nějaký ten groš, a ti dospělí i frťánka fernetu, nebo becherovky – mohli si vybrat. Na připravenou Bzeneckou lipku již nedošlo... U nás se to s alkoholem nepřehání, ale když už se nějaká ta láhvinka otevře určitě se zmární. Ale to většinou o svátcích, nebo o narozeninových oslavách.

Vzpomínám na naše venkovské Velikonoce na Kyjovsku. Ta šlahačka, jak se tam říká, pro nás, děti, začínala už o velikonoční neděli. To jsme se, my holky, už odpoledne bály vyjít ven, aby nás nějaký „šlaháč“ s pokřikem „naša platí“ neprohnal... A o velikonočním pondělí jsme vstávaly hodně brzy. Kluci, šlaháči, si přivstali, a mnohdy nás překvapili ještě v posteli. I mně se to kdysi stalo...To víte, domky se tehdy zamykaly jen na noc, přes den mohl do chalupy přijít kde kdo. No, tenkrát mě ta banda kluků překvapila ještě v pyžamu a s tatarama mě prohnala kolem hnojáku – a vlastně po celém dvoře... (No, aspoň mám dnes na co vzpomínat). Příště jsem si již dala pozor a vstala raději dřív, abych byla na ten pondělní humbuk jaksepatří připravená... V úterý po Velikonocích, prý aby to děvčatům nebylo líto, bylo zase jejich „naša platí“ - mohly jít zase ony vyšlahat kluky. Bylo by to spravedlivé, ale málokdy se to praktikovalo... Kluci by si to samozřejmě líbit nenechali a děvčice by to mohly od nich schytat ještě jednou... (O genderovém šílenství tehdy ještě nebylo ani potuchy.)

Letošní Velikonoce dnešním dnem končí, někteří nezkušení "koledníci," kteří to s těmi frťánky pálené, nebo koštovačkami vína přehnali, budou mít možná ještě i zítra po ránu těžkou hlavu - ale s tím musíli počítat - a i s množstvím pohotovostních strážců pořádku na silnicích... A je to tak správné, pořádek musí být... Někteří řidiči ještě stále nemají rozum – je to bohužel vidět i na statistice dopravních nehod...

Na závěr malá vzpomínka. Kdysi po velikonočních svátcích kolem půlnoci někdo zazvonil u našich dveří. Otevřu - za dveřmi stojí úplně cizí mužský, boty v ruce, a ptá se. „Paní, su tady doma?“ „Nejste,“ já na to. „A kde teda bydlím?“ „To nevím – a v kterém bloku bydlíte?“ „Nevím.“ „A jak se jmenujete?“ „No, to byste tak ráda věděla," na to on, „já vám to tady řeknu, a vy mě pak budete pomlouvat..." Tož tak - komu není rady, tomu není pomoci.

No, doufám, že se snad ten „ovíněný pán“ tenkrát přece jen domů dostal, i když - stejných bloků, v kterém bydlíme my, je v naší čtvrti čtrnáct, v každém z nich je pět domů, a v každém domě je šest bytů... Ach jo - těžká bývají opilcova rána, potažmo i noci...

Autor: Mirka Pantlíková | pondělí 17.4.2017 19:21 | karma článku: 15.57 | přečteno: 495x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

Už zase „máte slovo…“

Ve čtvrtek večer 26. října se znovu uskutečnil kontraverzní pořad Michaely Jílkové Máte slovo... Po jeho téměř čtyřměsíční pauze jsem předpokládala, že se již na obrazovkách ČTv neobjeví.

27.10.2017 v 12:57 | Karma článku: 21.05 | Přečteno: 1656 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Úvaha těsně předvolební...

Neděle odpoledne. Někdo zvoní. Za dveřmi stojí dcera se zetěm... Minulý týden byli v Praze a přišli se podělit se svými čerstvými zážitky.

15.10.2017 v 19:50 | Karma článku: 11.81 | Přečteno: 627 | Diskuse

Mirka Pantlíková

"Osiřelo dítě..."

Úvaha nad kresbami Mikoláše Alše... Možná to někdo vezme jako berličku, ale tato úvaha je odezvou na článek v blogu Jany S... o její babičce, která měla ráda zpěváka M. Chladila, a ráda zpívala....

28.9.2017 v 1:36 | Karma článku: 16.76 | Přečteno: 357 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Svatba s podmínkou...

Maminka neměla ráda faráře, zejména ty katolické - a vůbec se tím netajila. A po tom, co jsem se později, v dospělosti, dozvěděla o příčině její nelásky k nim, jsem se tomu ani nedivila.

17.9.2017 v 17:27 | Karma článku: 29.45 | Přečteno: 1234 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Bohunka Jakubcová

Jak se... odvážila a přišla tě zachránit

"Čekám tě." "Přijď, prosím." "Nenech mne prosit." "Potřebuji tě." "Miluji tě." "Chci tě." "Toužím po tobě." Další a další papírky v její schránce. Malé papírky, opálené ohněm, jak romantické. Začala uvažovat, že přijde.

22.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.31 | Přečteno: 402 | Diskuse

Ivana Lance

Pracovní nabídka

Sestsettrojka zastavila před naším třináctiposchodˇovým věžákem. Dva muži v oblecích, kravatě a naleštěných polobotkách vystoupili z auta na naši pověstnou blátivou vozovku. Vyjeli do sedmého patra a zazvonili na zvonek.

21.11.2017 v 23:51 | Karma článku: 11.41 | Přečteno: 553 | Diskuse

Jitka Štanclová

Hurá na bráchu !

Bráním se dojetí, dneska už potřetí, na školní doby vzpomínám ...tak tuto písničku od Vaška Neckáře si dnes broukám už od rána. A přitom vzpomenu na bráchu.

21.11.2017 v 14:38 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 365 | Diskuse

Radka Svobodová

Být hodný se nevyplácí

Slovo „hodný“ už podle názvu napovídá, že se jedná o hodnotu člověka. Podle našich destruktivních vzorců, je člověk hoden lásky, chvály a uznání, jen za určitých podmínek.

21.11.2017 v 12:15 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 933 | Diskuse

Hanka Lukavská

O pejskovi, pacičce, slaboduchých výmluvách a statečném opraváři praček

Pravdivý příběh o ženě, které se rozbila pračka a o mužích, se kterými to musela řešit. Věnováno všem ženám, které by se v příběhu mohly poznat. A mužům, protože by ty poznané ženy mohli třeba pochopit.

21.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 17.65 | Přečteno: 665 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 19.77 Průměrná čtenost 696

Kreslím, fotografuji, čtu, píšu, zajímám se o vše, i o politiku. V blogu naleznete moje postřehy, osobní vzpomínky, trapasy a trapásky, samozřejmě  i  mé  vlastní. Stále je o čem přemýšlet.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.