Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vůně lipového květu (2)

17. 03. 2017 14:57:41
O prázdninách bylo naší povinností krmit larvy bource morušového. Rozloženy na velkých sítech ve školním kabinetu spořádaly denně neuvěřitelně velké množství morušového listí.

Získávali jsme je ze dvou exemplářů obrovitých moruší nacházejících se na odlehlejších místech v dědině. Střapce černých morušových bobulí nám chutnaly, ale byli jsme od nich umazáni až za ušima. Později byly obě moruše pokáceny, ale poslední dobou probleskují zprávy, že se obec chystá tyto u nás poměrně vzácné stromy opět vysadit. Bylo by to chvályhodné.

Na podzim jsme se zase zaobírali sběrem šípků – ani jeden ze šípkových keřů nezůstal před námi utajen. A tak bylo od jata do zimy stále pilno, ve škole i doma. Tam jsme záhy z jara radostně očekávali vylíhnutí křehkých kuřátek, káčátek či housátek. Ty jsme vyháněli i s jejich nedůvěřivou, syčící mámou, na svěží zelené trávníky. Odrostlejší husičky jsme pak po žních chodili pást na strniska, kde jsme v mezích sbírali zapomenuté klásky. A co jsme si přitom užili her! Ale běda, jestli jsme v zápalu hry nedali pozor a naše husí hejno se s chutí vrhlo do mandelů. To byl mazec, když se na to přišlo...

S odrostlejší omladinou to už bylo jiné. Dívkám maminky pomalu svěřovaly chod kuchyně - co by to bylo za budoucí hospodyňku, která by neuměla vařit? Starší chlapci zase pomáhali otcům v hospodářství. Někdy jim bylo svěřeno i řízení koňských potahů – to se pak před námi, děvčaty, předváděli, jak již pevně dovedou držet opratě.

Nemíním ovšem vynášet staré zašlé časy, bylo tenkrát hodně dřiny, na poli i doma. Ať už to bylo před kolektivizací vesnice, nebo až po ní. Dědina žila po celý rok v souladu s přírodou. Životní běh zpestřovaly dny sváteční, všichni se na ně těšili. V únoru na průvod masopustních maškar, u nás se tmu říkalo Janek s Kačů, o Velikonocích na šlahačku, v létě na dožínky, v září na vinobraní.

Vyvrcholením roku byly listopadové martinské hody. Muzika hrála po dva dny, v sobotu byla taneční zábava pro svobodné, v neděli pro ženáče. Nejhezčí děvčata v krojích - stárky s vysokými naškrobenými krejzly se nosily jako pávice, chlapci - stárci v bílých nohavicích, na hlavě klobůček s kytků, tanečním krokem za doprovodu ryčné dechovky před každým domem zastavili, zavýskali, pozvali domácí na hodovou zábavu přípitkem vínka z omašleného džbánku.

Bývalo veselo na dědině... Ale jak se měnil náš život, měnila se i ona. Namísto nízkých, řadových, bíle omítnutých baráčků s červenými střechami, ultramarínově modrými podrovnávkami a zahrádkami plných květin, stojí dnes i modernější domy s anglickými trávníky a okrasnými dřevinami. Žlutá jednoposchoďová budova bývalé trojtřídní obecné školy slouží jako pošta, na ulicích již nepobíhají husy a slepice, leda nějaký psík nebo micka. Jen těch dětí je tam míň než dříve... Obyvatel ubývá, vesnice se pomalu vyliďňuje. Mladí se kvůli nedostatku pracovních příležitostí stěhují do měst....

Jezdím tam ráda... Spolu se sourozenci opatrujeme nízký domek po rodičích. Zajdu na hřbitov, popovídám si se sousedy, vyslechnu jejich radosti i starosti. Přes čtyřicet let již bydlím ve velkém městě, ale můj domov je i tam, v mé rodné obci N... na Kyjovsku, obklopené lány polí a vinohrady... Vždycky se tam budu ráda vracet...

Autor: Mirka Pantlíková | pátek 17.3.2017 14:57 | karma článku: 10.21 | přečteno: 203x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

Už zase „máte slovo…“

Ve čtvrtek večer 26. října se znovu uskutečnil kontraverzní pořad Michaely Jílkové Máte slovo... Po jeho téměř čtyřměsíční pauze jsem předpokládala, že se již na obrazovkách ČTv neobjeví.

27.10.2017 v 12:57 | Karma článku: 21.05 | Přečteno: 1656 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Úvaha těsně předvolební...

Neděle odpoledne. Někdo zvoní. Za dveřmi stojí dcera se zetěm... Minulý týden byli v Praze a přišli se podělit se svými čerstvými zážitky.

15.10.2017 v 19:50 | Karma článku: 11.81 | Přečteno: 627 | Diskuse

Mirka Pantlíková

"Osiřelo dítě..."

Úvaha nad kresbami Mikoláše Alše... Možná to někdo vezme jako berličku, ale tato úvaha je odezvou na článek v blogu Jany S... o její babičce, která měla ráda zpěváka M. Chladila, a ráda zpívala....

28.9.2017 v 1:36 | Karma článku: 16.76 | Přečteno: 357 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Svatba s podmínkou...

Maminka neměla ráda faráře, zejména ty katolické - a vůbec se tím netajila. A po tom, co jsem se později, v dospělosti, dozvěděla o příčině její nelásky k nim, jsem se tomu ani nedivila.

17.9.2017 v 17:27 | Karma článku: 29.45 | Přečteno: 1234 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Bohunka Jakubcová

Jak se... odvážila a přišla tě zachránit

"Čekám tě." "Přijď, prosím." "Nenech mne prosit." "Potřebuji tě." "Miluji tě." "Chci tě." "Toužím po tobě." Další a další papírky v její schránce. Malé papírky, opálené ohněm, jak romantické. Začala uvažovat, že přijde.

22.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.33 | Přečteno: 402 | Diskuse

Ivana Lance

Pracovní nabídka

Sestsettrojka zastavila před naším třináctiposchodˇovým věžákem. Dva muži v oblecích, kravatě a naleštěných polobotkách vystoupili z auta na naši pověstnou blátivou vozovku. Vyjeli do sedmého patra a zazvonili na zvonek.

21.11.2017 v 23:51 | Karma článku: 11.41 | Přečteno: 553 | Diskuse

Jitka Štanclová

Hurá na bráchu !

Bráním se dojetí, dneska už potřetí, na školní doby vzpomínám ...tak tuto písničku od Vaška Neckáře si dnes broukám už od rána. A přitom vzpomenu na bráchu.

21.11.2017 v 14:38 | Karma článku: 18.72 | Přečteno: 365 | Diskuse

Radka Svobodová

Být hodný se nevyplácí

Slovo „hodný“ už podle názvu napovídá, že se jedná o hodnotu člověka. Podle našich destruktivních vzorců, je člověk hoden lásky, chvály a uznání, jen za určitých podmínek.

21.11.2017 v 12:15 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 933 | Diskuse

Hanka Lukavská

O pejskovi, pacičce, slaboduchých výmluvách a statečném opraváři praček

Pravdivý příběh o ženě, které se rozbila pračka a o mužích, se kterými to musela řešit. Věnováno všem ženám, které by se v příběhu mohly poznat. A mužům, protože by ty poznané ženy mohli třeba pochopit.

21.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 665 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 19.77 Průměrná čtenost 696

Kreslím, fotografuji, čtu, píšu, zajímám se o vše, i o politiku. V blogu naleznete moje postřehy, osobní vzpomínky, trapasy a trapásky, samozřejmě  i  mé  vlastní. Stále je o čem přemýšlet.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.