Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
MP

Hezká vzpomínka. Když jsem se s kolegy vracíval ze zahraničních služebních cest, vždy platil jeden imperativ: vždycky zásadně k celníkovi, nikdy k celnici (nebo celničce?). To jsme úzkostlivě dodržovali a vždy se to vyplatilo. Zatímco u celníka jsme bez problému prošli, celnice cestující svlékaly málem donaha. Jsou prostě funkce, které se ženám nesvěřují, jinak je peklo.

2 0
možnosti
Foto

To máte pravdu, pane Miloslave. To tvrdil i manžel, který také jezdil na přee r. 68 služební cesty, na výstavy a servisy NCN strojů. Děkuji Vám za komentář.

1 0
možnosti
Foto

Děkuji Vám, paní Melišová. Tak to bylo , nic jsem si nepřidala. Pamatujeme. Srdečně Výs zdravím.

2 0
možnosti
ŠM

Jo, bejval to adrenalin..botičky,záclony, špek..a mně zíral celník do tašky, ve které byla půlka papírnictví..nádherný dopisní papíry i s obálkami,balící papír,voňavé gumy, pohlednice, veliké balení asi 132 fixek, z jejichž barev přecházel zrak. A vedle se krčila lahvinka borůvkového likéru,který chutnal mámě...doma moje rodička obracela oči v sloup a hořekovala,že každá normální holka by si dovezla záclony nebo alespoň kožený botky...no, nedovezla..jen tedy z Maďarska jsem tehdy kromě manžestráků a trička s nápisem Coca-cola, nabrala tašku jablíčkových šamponů a pěn do koupele a Kéz balsam na ruce, čabajky a uzenou mletou papriku a nádhernej ubrus na jídelní stůl, používáme ho dodnes....ale,že jsem v pořádku,to uznala,když jsem si z prvního výletu do Rakouska, 6.12.1989, dovezla černou halenku se stříbrným kloboukem na ní...bylo to neotřelé a nosila jsem ji několik let a moc ráda..jim jsem dovezla radiobudík (ten je funkční stále) a tašku s klubíčkama moherové vlny, ze které mi sousedka upletla takovou tu páranou vestu přes hlavu...a abych tedy nevyčnívala,na Mexicoplatzu jsem za poslední drobásky koupila kilo Meinlovy zrnkové kávy...

na ten adrenalin na hranicích nikdy nezapomenu...teď to je "nuda"..ale nevrátila bych to...

2 0
možnosti
Foto

Máte pravdu, paní Šárko. Byly ti nervy... Kdysi jsme byli s dětmi ve na dovolené ve Vysokých Tatrách a na skok jsme si zajeli do Polska, do Zkopaného. Bylo to autobusem s ostatními rekreanty. V Zakopaném byla zrovna nějaká pouť. Nic jsme tam a extra nekupovali, jen dětem ty mléčné karamely Krovky, Ty děti milovaly. Někteří rekreanti si v Polsku koupili záclony, a polští celníci je všem na hranicích zabavili. Tož takové to tenkrát bylo, ale české koruny byla Polákům tehdy velmi vzácné, všichni je tam s námi na chtěli měnit za zloté. Byla to taková doba, také bych si nepřála její í návrat. A to ani na návrat cenzury, a jiné nesvobody. Proto jsme my, co jsme ji zažili, na ty změny, které pozorujeme dnes, tak citliví. Svoboda je jen jedna, i svoboda projevu. Děkuji za komentář. .

1 0
možnosti
TG

Ano, mnozí si to ještě pamatujeme....

4 0
možnosti
Foto

Děkuji, pane Tomáši. Dobrou noc.

0 1
možnosti
PL

P27e77t12r 92L23o79r35e59n23c

18. 9. 2023 21:08

Díky za zajímavou vzpomínku.

A jak to dopadlo u českých celníků? Vždyť to celní a devizové prohlášení vždy povinně vybírali ode všech...

P.S. Jo - a opravte si prosím to označení východoněmeckých marek u toho limitu. DM = Deutsche Mark to určitě nebyla.

2 0
možnosti
Foto

Pane Lorenci, děkuji za zpozornění. Podle wikipedie německé marka měla do roku 1967 stejné označení MD v NSR jako v NDR, ale v r. 1967 byla změněna její zkratka na MDN. Opravím to. A co se týká českých celníků? Celní a devizové prohlášení samozřejmě kontrolovali na hranicích i oni, hlavně při odjezdu z ČSSR. Cestou tam jsem byla bez problémů, a na cestu zpět si nevzpomínám. Možná mě minuli. Zato při cestě tam jsme zažili bizarní příhodu. Ve vedlejším kupé s námi do Lipska cestovali i i dva mladší muži z Ostravy, oba silně posíleni alkoholem. Chvali se hlučně, až bujaře, a vzbuzovali pozornost. Když po nich celníci požadovali celní prohlášení, jeden z nich pravil: "A to chceš vidět jedno, nebo obě dvě?" Celní se naštval a řekl: "Jestli máte opravdu dvě prohlášení tak si okamžitě vystupte z vozu" Ten Ostravák protestoval, ten druhý ho bránil, a tak nakonec policie vykázala z vlaku oba. Při odjezdu smutně táli na nástupišti a mávali. Ale dobře to pro ně dopadlo. Při zpáteční cestě s námi zase cestovali ve stejném vagonu. To znamenalo, že do Lipska přijeli pozdějším spojem. Pane Lorenci děkuji za Váš příspěvek.

1 0
možnosti
PL

P66e73t72r 33L37o84r80e86n50c

18. 9. 2023 21:28

Výborná vzpomínka.

Ta německá kostkovaná cesta na Cínovec bývala hrozný trápení a táhla se jak lovosice. Oni tam tehdy měli kostky snad na všech silnicích...

A Drážďany jsou už dneska veselejší. A v centru je plno Novoněmců, jako v jiných větších německých městech.

2 0
možnosti
  • Počet článků 332
  • Celková karma 22,21
  • Průměrná čtenost 719x
Povoláním výtvarnice - kreslím, fotografuji, píši, zajímám se o vše, někdy i o politiku. Zlobí mě lež, pokrytectví, nespravedlnost, nesoulad ve společnosti - i v mezilidských vztazích. Publikace mých článků a fejetonů v různých časopisech, knížka vzpomínek a příběhů, Vyprávěnky. 

mpantlikova@seznam.cz

Seznam rubrik