Těch děsů, které se přehnaly dětstvím... ať už skutečných nebo těch, vyvolaných dětskou fantazií... pěkná vzpomínka, zdravím

Díky, paní Ludmilo. (Jo, a těch děsů, kterých musíme ještě i v dnešní době zvládnout). Hodně zdraví....

Hezký sníh, vzpomínkový i ten na fotkách

Díky, paní Kamilo...

Hezke vzpominani, Mirko. Napada me, nebyli to vlci?

Tenkrát asi ne, leda toulaví, zdivočelí psi. Bylo krátce po válce - a v obci bylo hodně německých rodin, které se stěhovaly do Německa.. Díky za zastavení, Honzo. Zdravím.

Taky bych zdrhla.

Bylo to zvláštní, ale opravdu se to stalo. A dodnes mi to vrtá v hlavě... Byly jsme malé děti- a žily jsme teprve krátkou dobu v cizím prostředí... Maminka měla strach, že se nám tam něco zlého stane, například že nás přejede vlak. Ta železnice od Ostravy je tam velmi frekventovaná. Po dvou letech získal otec práci u ČSD na jižní Moravě a odstěhovali jsme se tam zpátky. Díky, Kláro, za připomínku.

Taky bych se bála a utíkala domů...

Bylo to fakt jako ze strašidelného filmu. Bály jsme se. Díky, Naďo.