Díky, pane Trizujjaku za zájem o můj blog.

Díky, pane Gayer...

Vzpomínky pamětníků na misi mezinárodní aliance v roce 1968 jsou užitečné.

To je fakt... Není na to, vidět něco na vlastní oči, zažít to sám na vlastní kůži. Díky, p. Miroslave, za poznámku.

.......Také se připojím. Bylo mi třicet, v 5 ráno jsem to slyšel ve zprávách, hrůza! Žádný nevěděl, co bude následovat. Jak už jsem několikrát psal....mladý, iniciativní a také ještě blbý, který si myslí, že změní svět.....otevřel jsem si na jakési celozávodní schůzi hubičku a byly kopačky.

Obrat pro mně......našel jsem si lepší místo, práce mně bavila,k čili.....měl bych Brežněvovi poděkovat. Pro Vás:

Pozdější změna zaměstnání mi také vyhovovala.. Bylo nepříjemné vidět, jak se situace na pracovišti, a lidé, které dobře znám, mění...Díky. p. Nováku, za poznámku.

Byl jsem v té době na vojně a nejhorší byla ta bezmocnost.

V té době jistě.

Budu cynický. V roce 1968 u nás byla asi taková svoboda, jako já byl o pár let později milencem jisté mladé pěkné herečky, kamarádky manželky mého přítele Jirky.

Párkrát jsem je vezl autem, s tou dívkou či mladou ženou jsem si tykal, to ale také bylo vše. Jen jsem si k ní "přičichl", když byla vedle mě. A přesně takovým příslibem svobody byl rok 1978.

Reálného se v hospodářské oblasti nestalo vůbec nic. ČSSR stále byla socialističtější, než NDR a žádného z "reformátorů" to nezajímalo. Dokázali pouze idealisticky žvanit, což jim zůstalo dodneška.

Oprava: rok 1968.

bylo mi necelych 5 let, takze vzpominky nejsou

ale doma mi v me dospelosti vse prevypraveli

diky, pani Pantlikova, za Vasi vzpominku

Díky, Marku, za zastavení...

O událostech, už jsem psal - dojem pocitu, jako by člověk na chodníku potkal Ptakoještěra. Šílenství - tank na náměstí. S odstupem doby - Rozumím SSSR, výsledku 2 světové, vzniku socialistického tábora, RVHP. I nadšení, Adolf poražen - šeříky omamně voní, nová doba je zde! Naprosto nekritické - co je Ruské, je dobré! Absurdity, "Dělejte malá okna - tak to tam dělají", (opatření před mrazy), podobně dojit kozla. Rozumný názor není přijímán - hlásá jej rozvratník. Naši komunisté se vraždí sami + Stalin odhalen - Masový vrah. Ideologie zcela znechucuje, klasika bonmotu z rozhlasu - "Zprávy ze zahraničí - Sovětský svaz". Ekonomice se nedaří, (žádná pětiletka neuspěla!). Postupné oddělování lidu a KSČ, vše formální a mocensky udržované. Zjevení Dubčeka, který opustil onu koženatost a nabízí "Lidskou tvář". Brežněv jede postaru - kupodivu ještě váhá. Dinosauři Gomulka a Ubricht přitápějí v rudé peci - Tanky vyjíždějí. V ten okamžik, romantismus socialismu skončil - Nástup tupé totality. KSČ je naprosto znemožněna + stává se výtahem ochotných k moci. Národ opět rozštěpen - Slušní jdou od válu! Účelová faleš jako norma - Doma a na pracovišti jinak, to nezbytné - Toto dítě, ve škole neříkej! Funguje to dalších 21 let. Propad všeho - Všelidový vlastník zde = Hospodář zmizel! Pokroucené povahy, zničené živno tradice, ale i Vlastenectví, které bylo nahrazeno - Internacionalismem! Závěr - Pod hlavněmi tanků - se nic rozumného tvořit nedá. Dal bych otázku do Milionáře = Vyjmenuj sousedící země s Ruskerrm, které ještě nebyly přepadeny ...

V té době jsem ještě nežil, ale nedávno jsem si v archívu Rudého práva pročetl den za dnem, jak to tehdy probíhalo.

Působí to na mě tak, že lid byl většinově jednotný proti okupaci do chvíle, než se Dubček vrátil z Moskvy, a sám víceméně započal proces normalizace. Ve svých projevech mimo jiné nabádal, že se intervence RVHP nesmí nazývat okupací, a zavedl další míry, včetně cenzury tisku. Plnil tedy přesně to, co od něj sověti požadovali. Lid tímto ztratil svého reformního vůdce, s nímž byl většinově sjednocen, a už mu tedy nebylo pomoci.

Ano, nabádal občany, aby pochopili tzv. tvrdou realitu a přizpůsobili se jí. S normalizací ovšem začal hlavně G. Husák spolu s novým politbyrem, vedením KSČ - a A. Dubčeka se pak promtně zbavili. Úplně zmizel z polit. scény.