Díky za příspěvky do diskuze.

Díky za zasavení u mého blogu, pane Josefe...

Krásné!!! Jak píše o kousek níže pan Kozel, i já jsem nejen "o bohyních", ale i o celém tomto kraji četla v Gabře a Málince. A mrzí mě, že když se ji v knihovně snažím malým čtenářům nabízet, nemají zájem.

Jo, taky jsem byla nadšená, když jsem spala v hotelu na Žítkové, protože je to zrekonstruovaná škola, kam holky jezdily na prázdniny :-)). Ty knížky jsem milovala, i když už i na mne byly "staré". Dneska už jim asi děti rozumět nemohou...

Kopanice jsou rodným krajem mé maminky. Můj dědeček byl mnoho let v čele souboru a byl také hlavní spolupořadatel Kopaničářských Slavností. Je krásné, že se se tato tradice předává po generace. Měl by určitě radost.

Jsem ráda, že jsem Vás, Veroniko, mým článkem a fotografiemi potěšila. Díky za poznámku.

Dobře znám ten kraj a stojí za to tam jít...poprvé jsem o bohyních četl v knize Gabra a Málinka a byl jsem i ve vesnici Vlčí vrch, což je vedle Źítkové na kopci, součást obce Horná Súča, kde řada osad a samot působí opravdu zvláštně.

Ano, je to takový zamyšlený kraj se zvláštní atmosférou. Díky, pane Romane.

Díky za poznámku, paní Laďko. Já zrovna tak. Přečetla jsem si knihu K. Tučkové Žítkovské bohyně, a pak jsem tam naplánovala dovolenou. A také jsem viděla ve zlínském divadle stejnou divadelní hru.