To kuřátko vypadá moc pěkně. Já někdy dělám kuřecí galantinu-vykostím a do nádivky dám celé loupané mandle...

Jo a mě jednou v kuchyni honil sršeň, pěkně zuřivý. Jestli to byl on nebo ona, tak to jsem nezjistila...)))

Sršně jsme měli každý rok na zahradě, tak velké hnízdo jsem v životě neviděla. I doma na stole jsem ho málem slupla s chlebem

Také jsme měli sršny na zahradě - v chatě na půdě. Báli jsme se jich. Vycítily je tam žluny, a stále ozobávaly dřevěný třešní štít, manžel ho musel několikrát opravovat. Pak mu kdosi poradil, aby ve štítu udělal otvor, kudy by se mohly žluny - nebo co to bylo (bylo to žluté) za sršněmi dostat. Udělal ve štítu otvor - a od té doby tam nejsou ani sršni, ani žluny. Díky, Jitko.

Pardon, opravuji: Také jsme měli sršně (podle vz. muže) na zahradě - v chatě na půdě. Díky.

Sršeň je ženského rodu. :)

Paní Vando, díky za poznámku, Ano, asi to bude ta sršeň... Ale podle jakého vzoru? Učili jsme se vzory - žena, nůše, píseň, kost... Podle neživotného vzoru píseň? Jsem z toho celá tumpachová...

Ano, podle vzorů píseň. Ale dívala jsem se a musím se opravit. Obě varianty jsou správně. Ten sršeň i ta sršeň. :)

Díky, paní Vando. Vaše zjištění mi udělalo radost. Přece ještě nejsem tak vedle - jako ta jedle... Hezký zbytek víkendu Vám přeji.