Nezvaní hosté...
Dopoledne, při vaření oběda, vletělo něco oknem do kuchyně a začalo to špacírovat po podlaze. Myslila jsem si, že je to nějaká včelka, ty mám odjakživa v úctě, a to nejen kvůli medu, ale i kvůli jejich píli a pracovitosti. Byla to ale vosa. Tu žlutou, pruhovanou potvůrku kvůli její všetečnosti ráda nemám, protentokrát jsem jí ale velkomyslně darovala život. Dokonce jsem jí pomohla oknem vyletět ven, na vzduch.
Z dětství a mládí, prožitých na venkově, jsem zvyklá na různé nezvané hosty, kteří se otevřenými okny vloudí do domu a pak se přiživují na cizím… Není se jim ale co divit, každý dělá co umí, ani my, lidé, nejsme jiní... Žádný živočich, vhodný ke konzumu, ať už dvounohý, čtyřnohý, nebo i beznohý (s ploutvemi), není si před námi, lidmi, jistý...
Ale vraťme se k té „boží havěti." Dříve, za mého dětství, bývalo v oknech venkovských chalup plno barevných muškátů, které svou „osobitou, pronikavou vůní“ odpuzovaly mouchy. V sednicích zase visely od stropu mucholapky, sladké a lstivé lákadlo. Ty mucholapky, zdá se, už zcela vymizely - spolu i s otevřenými kompostovými jámami, hnojáky, které bývaly přirozenou venkovskou muší „množírnou.“
V červenci, v době dozrávání meruněk, broskví - a zejména hrušek, bývalo trápení s dotěrnými vosami, které lákalo vše sladké, zejména povidla, marmelády a džemy. Kdysi mi u sousedů nabídli beleše - dva smažené vdolky slepené k sobě meruňkovou marmeládou…(Neplést si s B-koblihami...) S chutí jsem se do nich zakousla a když jsem byla asi v polovině, koukám, že z té zbývající slepené půlky se třepou nožičky rozpůlené a mnou z části snědené vosy… Ta se tam, nešťastnice, přichomejtla, a tím druhým přilepeným belešem tam zůstala uvězněna… Ach jo... Ty dobré belíšky jsem samozřejmě nedojedla, nějak mi přestaly chutnat…
Občas něco podobného zažíváme na chatě, nebo na naší venkovské chalupě, kde se se sourozenci a jejich rodinami scházíme zpravidla v létě.
Oběd tam vařím v kuchyni, ale maso peču obvykle v remosce na verandě. Kdysi jsme si na louce před chalupou udělali táborák, opékali jsme špekáčky, popíjeli vínko a povídali si. Po setmění dostal kdosi z nás chuť na studená kuřecí stehýnka. Přinesla jsem je tady na talíři, a tam, u ohníčku, jsme si na nich s chlebem a okurkou pochutnávali. Dvě z nich, která nám zbyla, jsem potmě vrátila k těm, co zůstaly na verandě.
Ráno jsem nevěřila svým očím, zbylé dílky kuřete byly v remosce obsypané černými mravenci…Ti lumpíci si udělali na zdi cestičku a po ní docupitali zvenčí na verandu - a odtud do remosky s masem. Byli tam určitě i v noci, nikdo z nás si jich ale v té tmě u ohníčku nevšiml.…(Nikomu jsem o tom tehdy samozřejmě neřekla, nechtěla jsem kazit náladu).
Pravda ale je, že podle chuti to tenkrát nikdo nepoznal - ti černí neposedové chutnali úplně stejně jako maso z upečeného kuřete... A jak se říká: „Člověk prý opravdu neví z čeho ztloustne,“ a také prý „dobré prase, všecko spase..." Dobrou chuť... :-)
Mirka Pantlíková
Znáte Baťovo město Zlín?
Ve druhé polovině 30. let minulého století se firma Baťa stala světovým koncernem, který již pod vedením bratra zakladatele fy Baťa, Tomáše Bati (1876 -1932) ) J. Ant. Bati, zaměstnávala na 32 tisíc pracovníků.
Mirka Pantlíková
Moje vzpomínka na ten den...
Dne 12. dubna 2024 uplynulo 63 let ode dne, kdy vyletěl do vesmíru první člověk, sovětský pilot kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Bylo mu 27 let. Tehdy to byla veliká událost, která mžikem obletěla celý svět.
Mirka Pantlíková
Můj nešťastný pátek v UNI Hobby
Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...
Mirka Pantlíková
Jak jsme slavili MDŹ
V době minulé, předlistopadové, se dbalo z moci úřední, aby na každém pracovišti proběhla důstojná oslava Mezinárodního dne žen.
Mirka Pantlíková
Smutný konec roku 2023
Začínají Vánoce, největší svátky roku. Těšili jsme se na ně, ale naši radost nám těsně před nim zkalila hrozná událost v Praze na Karlově univerzitě. Vyjádřil se k ní i ve svém blogu i pan Z. Horner, a toto je moje odezva.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Koalici rozdělují výše daňové slevy na poplatníka i výpověď bez udání důvodu
Rozpory ve vládní koalici u zásadních věcí přibývají s blížícími se volbami, ale i kvůli tomu, že...
Británie uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, oznámil premiér
Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, uvedl v úterý britský premiér Rishi Sunak...
Herečky ze Zlaté labutě vydražily rekvizity ze seriálu pro děti z dětských domovů
Seriál Zlatá labuť se blíží do finále, a proto TV Nova uspořádala v sobotu charitativní akci v Art...
Hrozí nový Černobyl. Centrum Střední Asie mohou zamořit radioaktivní kaly
Nestabilní odkaliště vzniklá v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí...
Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!
30 uživatelů eMimina mělo možnost otestovat krém na nohy od Manufaktury z kolekce Louka. Pomohl vám na suchou a hrubou pokožku chodidel? Přečtěte...
- Počet článků 332
- Celková karma 22,09
- Průměrná čtenost 719x
mpantlikova@seznam.cz