Vystěhování
Bydlíme v třípodlažním domě o šesti bytech v klidné čtvrti krajského města. Dům je součástí několika cihlově červených bloků postavených po válce. Původními nájemníky těchto městských bytů byli většinou státní zaměstnanci, učitelé, lékaři, úředníci a podobně. Bylo tehdy ctí získat byt v této obytné čtvrti. Po roce 1989 začalo město tyto byty rozprodávat. Pět rodin se rozhodlo si byt odkoupit, někteří z nich je získali na splátky. Šestá rodina, obývající jeden z bytů, zůstala v nájmu.
Obývala ho docela fešná, i když poněkud výstřední, rozvedená paní X se svým druhem a dvěma dětmi. Přestěhovala se do něho někdy v sedmdesátých letech po jeho výměně za svůj menší panelový byt na sídlišti. V tom měněném bytě tehdy bydlila ovdovělá stará paní, která byla MNV donucena byt vyměnit, prý kvůli jeho nadměrnosti. Byla ale podvedena - nebo snad nepravdivě informována, protože si myslila, že se stěhuje do státního bytu, ale ten nebyl státní, ale družstevní. Později se prý bránila, ale neuspěla - ti, kdo měli tenkrát na úřadech protekci, měli i pravdu...
Novým nájemníkům se brzy narodil synek a zdálo se, že to bude slušná rodina. Ale bohužel nebyla… Mladá žena si dobrého bydla nevážila… Její příchylnost k alkoholu, k cigaretám, a její velká finanční náročnost se brzy staly příčinou sporů a hádek v rodině. Kvůli častým návštěvám v restauracích, domácím alkoholickým dýchánkům a nadměrnému utrácení za parádu se rodině věčně nedostávalo peněz. Nakonec od ní odešel její druh, který byl později vězněn za zpronevěru peněz na pracovišti. V době, kdy byl ve vězení, přestala chodit do práce, začala střídat partnery, ale nikdo z nich s ní dlouho nevydržel. V rodině stále chyběly peníze, a proto se je mnohý z nich snažil získat trestnou činností - což končívalo špatně... Jednou dokonce i tragicky, sebevraždou.
Ale ani po této otřesné události se její životní styl nezměnil. Nechodila do práce, její starší syn odešel do učení - a raději se přestěhoval ke svému otci. Ona ale dál střídala partnery - většinou alkoholiky, neplatila nájemné, ani jiné povinné platby. Sousedé ji nechápali, začali se jí vyhýbat, báli se jí. A byl k tomu i jiný důvod. Do svého bytu si do akvária pořídila velikého hada, hroznýše královského, který jim naháněl strach.
Postupem času se paní X čím dál tím víc zadlužovala. Když se její dlužná částka vyšplhala vysoko nad sto tisíc, rozhodlo se město vystěhovat rodinu do holobytu. Ale kupodivu, nestalo se tak... Těsně před termínem soudního vystěhování se před naším domem náhle objevila stěhovací firma s příznačným názvem Blesk, a rodina paní X se na poslední chvíli stihla vystěhovat sama, prý k příbuzným na venkov. Očití svědci ovšem tvrdili, že to nebylo k příbuzným, ale zase k nějakému dalšímu nešťastníkovi, který podlehl „kouzlu její osobnosti"... Kdo ví?
Tím anabáze rodiny paní X. pro náš dům skončila. Kdo by neznal její způsob života, politoval by ji... Všichni v domě jsme přijali vystěhování problematické rodiny s ulehčením. Líto nám bylo jen jejích dvou synů, kteří vinou své nerozumné matky museli snášet různá příkoří. Často jsme totiž byli svědky, že zatím co matka po rušné opilecké noci vyspávala, některý z jejich malých synků běžel ráno před začátkem školy do samoobsluhy pro rohlíky. O tom, že pro noční hluk v bytě vstávali oba nevyspalí už ani nemluvě...
Byt, ve kterém rodina paní X bydlila, si později koupili noví majitelé, se kterými se lidé v domě spřátelili, nebyly s nimi žádné problémy. A proto - není nad to bydlet ve společném domě se slušnými a rozumnými lidmi, kteří respektují domovní řád - i ostatní spolubydlící… Ten, kdo prožil něco podobného jako my v našem domě, mi dá určitě za pravdu.
Mirka Pantlíková
Moje vzpomínka na ten den...
Dne 12. dubna 2024 uplynulo 63 let ode dne, kdy vyletěl do vesmíru první člověk, sovětský pilot kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Bylo mu 27 let. Tehdy to byla veliká událost, která mžikem obletěla celý svět.
Mirka Pantlíková
Můj nešťastný pátek v UNI Hobby
Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...
Mirka Pantlíková
Jak jsme slavili MDŹ
V době minulé, předlistopadové, se dbalo z moci úřední, aby na každém pracovišti proběhla důstojná oslava Mezinárodního dne žen.
Mirka Pantlíková
Smutný konec roku 2023
Začínají Vánoce, největší svátky roku. Těšili jsme se na ně, ale naši radost nám těsně před nim zkalila hrozná událost v Praze na Karlově univerzitě. Vyjádřil se k ní i ve svém blogu i pan Z. Horner, a toto je moje odezva.
Mirka Pantlíková
Bitva u Slavkova - něco o nejslavnější napoleonské bitvě
Tímto článkem navazuji na výborný fotoblog pana J. Šiši, kterým slovy i fotografiemi dokumentuje tradiční vzpomínkovou akci Bitvy tří císařů ve Slavkově u Brna.
Mirka Pantlíková
Jitrnice, křen a zelí, ovar, jelita
abychom se dobře měli, jezme dosyta... Dnes byla v Praze velká demonstrace, ale demonstrovalo a stávkovalo se po celé republice, a většina z nás považovala tento odborářský protest proti vládě za docela oprávněný.
Mirka Pantlíková
Zamyšlení nad včerejší "oslavou" 17. listopadu 1989
Nechtěla jsem se již k ničemu politickému vyjadřovat, ale po včerejších oslavách 17. listopadu 1989 v Praze mi to nedá. A omlouvám se za neotevřen diskuze, na dlouhé polemiky dnes nemám čas. Děkuji vám za pochopení
Mirka Pantlíková
Vejce pro seniory
Denně dostáváme do poštovní schránky spousty letáků a reklamních nabídek od různých firem, hlavně supermarketů s nabídkou jejich zboží. Některé tiskoviny vyhazuji rovnou do koše, jiné si se zájmem prohlížím.
Mirka Pantlíková
Pozor, přichází celník...
Každý z nás máme nějakého koníčka", pro někoho je to cestování. To je doménou našeho kolegy Martina, která se se svými zážitky z cest rád dělí s námi čtenáři. Jeho poslední blog mě inspiroval k napsání této vzpomínky.
Mirka Pantlíková
Výlet na "západ", do Rakouska
Dnes konči dětem prázdniny a mnohým našim občanům dovolená. Objevila jsem článek o mém výletu do "západní" ciziny. Možná, že vás některé bude zajímat, jak jsme tehdy těsně po "sametové" cestovali. Článek nebyl nikdy zveřejněn.
Mirka Pantlíková
Nedělní výlet na Soláň
Poslední letní dny si užíváme pořádného vedra, teploměr stále ukazuje přes 30 stupňů Celsia, avizované ochlazení nepřichází- a přesto jsme se minulou neděli vydali na výlet - na naše milované Valašsko.
Mirka Pantlíková
Pokus o znásilnění, který nevyšel...
Poslední dobou došlo v Praze ke dvěma brutálním násilnostem, jedna na nezletilé dívce i s pokusem vraždy, druhá na dospělé ženě. Média o tom obšírně informovala, vyjádřil se k tomu i ministr vnitra a policejní inspektor.
Mirka Pantlíková
Za války (příběh naší rodiny)
Paní Ivana Dianová napsala vzpomínkový blog s názvem Příběh mé rodiny, na který jsem reagovala krátkým příspěvkem. Její článek mě inspiroval k napsání mých vzpomínek na tu dobu, jak jsem ji prožívala v útlém dětství. Díky Ivanko.
Mirka Pantlíková
Jedna z krásných vyhlídek...
Ze Slovácka, z kraje meruněk a vinné révy, kde jsem prožila dětství, jsem se v dospělosti ocitla v městě Zlíně, kde jsem později zakotvila. Zamilovala jsem si i tento kraj, který se stal i mým druhým domovem.
Mirka Pantlíková
Něco o ztrátách a nálezech
Ztratila jsem již dost věcí, například přívěsek, zlatého pavoučka, manželův dárek za syna. A také zlatý náramek, který mi sklouzl z ruky v zimě když jsem si potmě sundávala koženou rukavici.
Mirka Pantlíková
I tenkrát kvetly šeříky
Bylo tomu tak pří osvobození Československé republiky v květnu roku 1945, je tomu tak i dnes, po 78 letech od konce II. světové války.
Mirka Pantlíková
Kam se dnes spolu podíváme?
Kam se dnes podíváme? Ptal se mě manžel na prvního máje u snídaně. Zdálo se že bude krásný den, sluneční paprsky se již od božího rána prodíraly přes záclony a dosud zatažené žaluzie oken do pokoje.
Mirka Pantlíková
Jistému člověku se ztratil srp…
Žiji již desítky let ve velkém městě, ale moje rodná obec ve které jsem strávila dětství a léta dospívání, jsou Násedlovice. Tato vesnice se nachází na Jižní Moravě, asi 20 kilometrů od dříve okresního města Kyjova.
Mirka Pantlíková
Za pár dní začíná jaro
Tolik jsme se letos báli zimy - někteří z nás si dokonce koupili nové svetry - a vida, zima nebyla tak zlá... A za chvíli bude jaro. .
Mirka Pantlíková
Zdravím Vás, paní Boženko...
Na FB se objevil článek Kalendárium od mé přítelkyně, novinářky paní Boženky z N.... Vzpomněla v něm na svátky a významné dny, které se vztahují k měsíci březnu, ale hlavně na ty se světovým významem. Toto je moje odezva.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 331
- Celková karma 23,40
- Průměrná čtenost 721x
mpantlikova@seznam.cz