Dnes má chodit Mikuláš...
Žijí zde čtyři mladé rodiny, všechny mají po dvou dětech, a jedna z nich očekává třetí. A vyjde jim to. Mají dva chlapce, čtyřletého a dvouletého, a čekají holčičku.
Dříve, tak před deseti lety, se nestalo, aby se u dveří našeho třípatrového domu neobjevili v předvečer svatého Mikuláše Mikuláš se svou družinou. A nebyl jediný, za stmívání se začali Mikulášové rojit. Dnes je ale jiná doba, všechno se mění, mikulášsko-čertovské aktivity ubývá... Nás i naše děti straší leda moderátoři - v televizních a rozhlasových zprávách...
Za mých dětských let na vesnici se ještě tradiční zvyky dodržovaly. Mikulášů s čerty a anděly chodívalo spousta, ani je maminka nechtěla do chalupy pouštět. Zvláště kdy nemrzlo a bylo bláto - aby se prý nenanosilo do domu. Pak nás přemlouvala abychom si s mladší sestrou daly do okna talířky, že nám do nich přes noc Mikuláš něco nadělí. Ráno po probuzení jsme se běžely podívat co v nich je. To bylo radosti... Byly tam obvykle perníky s obrázkem Mikuláše nebo čerta, nějaké cukroví, jablka, ořechy a omalovánky. Pro mne, že jsem ráda kreslila, tam byla zpravidla krabička s novými, krásně ořezanými pastelkami a velký školní sešit bez linek, abych si do něj mohla kreslit. Z toho jsem měla radost největší. Kde jsou ty časy...
Jednou, a to už jsem byla větší, měli jsme již kromě další sestřičky i malého, asi tříletého brášku, se k nám do domku k večeru přiřítila skupina čertů s fousatým Mikulášem a dělali pořádný rámus. Malý bráška zalezl strachy v kuchyni pod stůl, držel se tam křečovitě jeho nohy a nechtěl vylézt. Své pozice se nehodlal vzdát ani za cenu, že nedostane od Mikuláše nějaký ten dáreček. Najednou ale přiběhl z venku jeden z čertů, v ruce držel utržený čertovský ocas, o který prý přišel na ulici ve rvačce s jinými pekelníky, a prosil mě abych mu ho přišila k jeho kožichu... A jak mu ho přišívám, bráška najednou vylezl ze své bezpečné skrýše a zvědavě mě pozoroval. Myslím, že tenkrát asi poprvé přestal věřit dospělým, kteří ho strašili nadpřirozenými bytostmi.
Tož tak... Dnes je pátého prosince, stmívá se a Mikuláš nikde. Možná se jen někde zdržel nebo zabloudil, anebo se mu někde rozprchla jeho neposlušná čertovská cháska... Kdo ví? Ale možná, že je již na cestě a za chvíli uslyším andělské zvonění a čertí hudrování...
Mirka Pantlíková
Moje vzpomínka na ten den...
Dne 12. dubna 2024 uplynulo 63 let ode dne, kdy vyletěl do vesmíru první člověk, sovětský pilot kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Bylo mu 27 let. Tehdy to byla veliká událost, která mžikem obletěla celý svět.
Mirka Pantlíková
Můj nešťastný pátek v UNI Hobby
Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...
Mirka Pantlíková
Jak jsme slavili MDŹ
V době minulé, předlistopadové, se dbalo z moci úřední, aby na každém pracovišti proběhla důstojná oslava Mezinárodního dne žen.
Mirka Pantlíková
Smutný konec roku 2023
Začínají Vánoce, největší svátky roku. Těšili jsme se na ně, ale naši radost nám těsně před nim zkalila hrozná událost v Praze na Karlově univerzitě. Vyjádřil se k ní i ve svém blogu i pan Z. Horner, a toto je moje odezva.
Mirka Pantlíková
Bitva u Slavkova - něco o nejslavnější napoleonské bitvě
Tímto článkem navazuji na výborný fotoblog pana J. Šiši, kterým slovy i fotografiemi dokumentuje tradiční vzpomínkovou akci Bitvy tří císařů ve Slavkově u Brna.
Mirka Pantlíková
Jitrnice, křen a zelí, ovar, jelita
abychom se dobře měli, jezme dosyta... Dnes byla v Praze velká demonstrace, ale demonstrovalo a stávkovalo se po celé republice, a většina z nás považovala tento odborářský protest proti vládě za docela oprávněný.
Mirka Pantlíková
Zamyšlení nad včerejší "oslavou" 17. listopadu 1989
Nechtěla jsem se již k ničemu politickému vyjadřovat, ale po včerejších oslavách 17. listopadu 1989 v Praze mi to nedá. A omlouvám se za neotevřen diskuze, na dlouhé polemiky dnes nemám čas. Děkuji vám za pochopení
Mirka Pantlíková
Vejce pro seniory
Denně dostáváme do poštovní schránky spousty letáků a reklamních nabídek od různých firem, hlavně supermarketů s nabídkou jejich zboží. Některé tiskoviny vyhazuji rovnou do koše, jiné si se zájmem prohlížím.
Mirka Pantlíková
Pozor, přichází celník...
Každý z nás máme nějakého koníčka", pro někoho je to cestování. To je doménou našeho kolegy Martina, která se se svými zážitky z cest rád dělí s námi čtenáři. Jeho poslední blog mě inspiroval k napsání této vzpomínky.
Mirka Pantlíková
Výlet na "západ", do Rakouska
Dnes konči dětem prázdniny a mnohým našim občanům dovolená. Objevila jsem článek o mém výletu do "západní" ciziny. Možná, že vás některé bude zajímat, jak jsme tehdy těsně po "sametové" cestovali. Článek nebyl nikdy zveřejněn.
Mirka Pantlíková
Nedělní výlet na Soláň
Poslední letní dny si užíváme pořádného vedra, teploměr stále ukazuje přes 30 stupňů Celsia, avizované ochlazení nepřichází- a přesto jsme se minulou neděli vydali na výlet - na naše milované Valašsko.
Mirka Pantlíková
Pokus o znásilnění, který nevyšel...
Poslední dobou došlo v Praze ke dvěma brutálním násilnostem, jedna na nezletilé dívce i s pokusem vraždy, druhá na dospělé ženě. Média o tom obšírně informovala, vyjádřil se k tomu i ministr vnitra a policejní inspektor.
Mirka Pantlíková
Za války (příběh naší rodiny)
Paní Ivana Dianová napsala vzpomínkový blog s názvem Příběh mé rodiny, na který jsem reagovala krátkým příspěvkem. Její článek mě inspiroval k napsání mých vzpomínek na tu dobu, jak jsem ji prožívala v útlém dětství. Díky Ivanko.
Mirka Pantlíková
Jedna z krásných vyhlídek...
Ze Slovácka, z kraje meruněk a vinné révy, kde jsem prožila dětství, jsem se v dospělosti ocitla v městě Zlíně, kde jsem později zakotvila. Zamilovala jsem si i tento kraj, který se stal i mým druhým domovem.
Mirka Pantlíková
Něco o ztrátách a nálezech
Ztratila jsem již dost věcí, například přívěsek, zlatého pavoučka, manželův dárek za syna. A také zlatý náramek, který mi sklouzl z ruky v zimě když jsem si potmě sundávala koženou rukavici.
Mirka Pantlíková
I tenkrát kvetly šeříky
Bylo tomu tak pří osvobození Československé republiky v květnu roku 1945, je tomu tak i dnes, po 78 letech od konce II. světové války.
Mirka Pantlíková
Kam se dnes spolu podíváme?
Kam se dnes podíváme? Ptal se mě manžel na prvního máje u snídaně. Zdálo se že bude krásný den, sluneční paprsky se již od božího rána prodíraly přes záclony a dosud zatažené žaluzie oken do pokoje.
Mirka Pantlíková
Jistému člověku se ztratil srp…
Žiji již desítky let ve velkém městě, ale moje rodná obec ve které jsem strávila dětství a léta dospívání, jsou Násedlovice. Tato vesnice se nachází na Jižní Moravě, asi 20 kilometrů od dříve okresního města Kyjova.
Mirka Pantlíková
Za pár dní začíná jaro
Tolik jsme se letos báli zimy - někteří z nás si dokonce koupili nové svetry - a vida, zima nebyla tak zlá... A za chvíli bude jaro. .
Mirka Pantlíková
Zdravím Vás, paní Boženko...
Na FB se objevil článek Kalendárium od mé přítelkyně, novinářky paní Boženky z N.... Vzpomněla v něm na svátky a významné dny, které se vztahují k měsíci březnu, ale hlavně na ty se světovým významem. Toto je moje odezva.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 331
- Celková karma 23,40
- Průměrná čtenost 721x
mpantlikova@seznam.cz