Jak jsme vyháněli sršně
S vosami bývaly potíže hlavně u nás na vesnici když maminka vařila z přezrálého ovoce džemy, anebo je dávala do buchet a koblihů. Lákalo je všechno sladké, slétaly se do kuchyně jako divé.
Se sršni to bylo ale podstatně horší. Ti se u nás objevili nejdřív při stavbě chaty. Manžel tam před zahájením stavby postavil menší dřevěnou boudu, jakousi kůlnu na nářadí, a sršni se do ní nastěhovali. Prozradil je šramot a bzučení, což neušlo pozornosti našich malých vnuků, kteří je začali provokovat. Vždycky přiběhli k boudě, silně zabušili na její dřevěnou stěnu a utekli. Rozčilení sršni vyletěli škvírami mezi prkny ven a pronásledovali je. Kluci pobíhali kolem chaty jako splašení... Ale jen co sršni vletěli zpátky do boudy, zabušili na ni zas. A to se stále opakovalo, až jim manžel tuto nebezpečnou zábavu zatrhl. Naštěstí nedostali od nich ani jeden bodanec.
Když později boudu zlikvidoval, těšili jsme se, že bude od sršňů pokoj, ale zmýlili jsme se. Přesídlili jen na jiné místo, ale to jsme zjistili až později...
Naše chata stojí ve svahu. Není velká, ale má jako všechny okolní chaty v osadě Kosov špičatou střechu. V horních část chaty je podkroví, ale úplně v té nejhornější část střechy je prázdná, a je oddělena od podkroví dřevěným stropem. A tam se ti nepříjemní bodavci nastěhovali.
Když byla chata dokončena natřel manžel její dřevěný štít tmavým luxolem. Kdysi po ránu ale zjistil, že prkna nahoře ve štítu jsou rozštípána, jakoby se tam někdo dobýval. Vzal si tedy skládací žebřík, vylezl tam a prkna vyměnil, ale netrvalo to dlouho, byla rozštípána zas. A to se několikrát opakovalo - až jsem konečně zjistila, kdo je původce toho vandalismu.
Seděla jsem tam kdysi k večeru na lavičce - a co vidím? K chatě přiletěl větší žlutozelený pták a začal zobanem klovat do jejího štítu až třísky lítaly. Podle Atlasu ptáků jsem pak doma zjistila, že to byl pták z rodu "šplhavců", žluna zelená, která se živí hmyzem, larvami brouků a mravenců. (To byla asi ta, co v knize Broučci pronásledovala chudáčka kmotříčka, ukrytého ve skulině starého stromu).
Přemýšleli jsme co tam asi ten pták tak usilovně hledá. Pak nás napadlo, že tam budou asi ti přesídlení sršni z dřevěné boudy. Nahoře pod střechou mají klid a teplo, nikdo na ně nemůže, vylétat mohou škvírami mezi prkny nebo střechou, možná je jich tam celý roj.
No jo, ti „přestěhovalci“ sršni by nám nevadili, ale ten věčně poničený štít od ptačích zobáků ano... Pak přišel muž s nápadem, abych vystřihla z černého papíru siluety velkých ptáků a nelepila je na štítová okna. Provedla jsem to, ale žlunu to neodradilo, ozobávala prkna dál.
Byli jsme z toho opravdu nešťastní - až nám poradil jeden strejda z blízké dědiny. "Chcete se zbavit dotěrných ptáků? Proč si asi myslíte, že jsou ve štítech starých valašských dřevěnic různé otvory ve tvaru srdíček a jiných tvarů? To není pro parádu, ale na obrana proti ptákům. Vyřežte do štítu chaty nějaký otvor a budete mít po starosti". Manžel ho poslechl, vzal pilku, vyřezal v horní část štítu chaty otvor a od té doby je klid. Žluny asi ty sršně vyhnaly, nebo vyzobaly - a naše trápení skončilo.
***
A ponaučení? Netrapte se s problémy s kterými si nevíte rady - ale dejte na rady starších a zkušenějších. Všechno se nakonec zase v radost obrátí... :-)
Mirka Pantlíková
Znáte Baťovo město Zlín?
Ve druhé polovině 30. let minulého století se firma Baťa stala světovým koncernem, který již pod vedením bratra zakladatele fy Baťa, Tomáše Bati (1876 -1932) ) J. Ant. Bati, zaměstnávala na 32 tisíc pracovníků.
Mirka Pantlíková
Moje vzpomínka na ten den...
Dne 12. dubna 2024 uplynulo 63 let ode dne, kdy vyletěl do vesmíru první člověk, sovětský pilot kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Bylo mu 27 let. Tehdy to byla veliká událost, která mžikem obletěla celý svět.
Mirka Pantlíková
Můj nešťastný pátek v UNI Hobby
Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...
Mirka Pantlíková
Jak jsme slavili MDŹ
V době minulé, předlistopadové, se dbalo z moci úřední, aby na každém pracovišti proběhla důstojná oslava Mezinárodního dne žen.
Mirka Pantlíková
Smutný konec roku 2023
Začínají Vánoce, největší svátky roku. Těšili jsme se na ně, ale naši radost nám těsně před nim zkalila hrozná událost v Praze na Karlově univerzitě. Vyjádřil se k ní i ve svém blogu i pan Z. Horner, a toto je moje odezva.
Mirka Pantlíková
Bitva u Slavkova - něco o nejslavnější napoleonské bitvě
Tímto článkem navazuji na výborný fotoblog pana J. Šiši, kterým slovy i fotografiemi dokumentuje tradiční vzpomínkovou akci Bitvy tří císařů ve Slavkově u Brna.
Mirka Pantlíková
Jitrnice, křen a zelí, ovar, jelita
abychom se dobře měli, jezme dosyta... Dnes byla v Praze velká demonstrace, ale demonstrovalo a stávkovalo se po celé republice, a většina z nás považovala tento odborářský protest proti vládě za docela oprávněný.
Mirka Pantlíková
Zamyšlení nad včerejší "oslavou" 17. listopadu 1989
Nechtěla jsem se již k ničemu politickému vyjadřovat, ale po včerejších oslavách 17. listopadu 1989 v Praze mi to nedá. A omlouvám se za neotevřen diskuze, na dlouhé polemiky dnes nemám čas. Děkuji vám za pochopení
Mirka Pantlíková
Vejce pro seniory
Denně dostáváme do poštovní schránky spousty letáků a reklamních nabídek od různých firem, hlavně supermarketů s nabídkou jejich zboží. Některé tiskoviny vyhazuji rovnou do koše, jiné si se zájmem prohlížím.
Mirka Pantlíková
Pozor, přichází celník...
Každý z nás máme nějakého koníčka", pro někoho je to cestování. To je doménou našeho kolegy Martina, která se se svými zážitky z cest rád dělí s námi čtenáři. Jeho poslední blog mě inspiroval k napsání této vzpomínky.
Mirka Pantlíková
Výlet na "západ", do Rakouska
Dnes konči dětem prázdniny a mnohým našim občanům dovolená. Objevila jsem článek o mém výletu do "západní" ciziny. Možná, že vás některé bude zajímat, jak jsme tehdy těsně po "sametové" cestovali. Článek nebyl nikdy zveřejněn.
Mirka Pantlíková
Nedělní výlet na Soláň
Poslední letní dny si užíváme pořádného vedra, teploměr stále ukazuje přes 30 stupňů Celsia, avizované ochlazení nepřichází- a přesto jsme se minulou neděli vydali na výlet - na naše milované Valašsko.
Mirka Pantlíková
Pokus o znásilnění, který nevyšel...
Poslední dobou došlo v Praze ke dvěma brutálním násilnostem, jedna na nezletilé dívce i s pokusem vraždy, druhá na dospělé ženě. Média o tom obšírně informovala, vyjádřil se k tomu i ministr vnitra a policejní inspektor.
Mirka Pantlíková
Za války (příběh naší rodiny)
Paní Ivana Dianová napsala vzpomínkový blog s názvem Příběh mé rodiny, na který jsem reagovala krátkým příspěvkem. Její článek mě inspiroval k napsání mých vzpomínek na tu dobu, jak jsem ji prožívala v útlém dětství. Díky Ivanko.
Mirka Pantlíková
Jedna z krásných vyhlídek...
Ze Slovácka, z kraje meruněk a vinné révy, kde jsem prožila dětství, jsem se v dospělosti ocitla v městě Zlíně, kde jsem později zakotvila. Zamilovala jsem si i tento kraj, který se stal i mým druhým domovem.
Mirka Pantlíková
Něco o ztrátách a nálezech
Ztratila jsem již dost věcí, například přívěsek, zlatého pavoučka, manželův dárek za syna. A také zlatý náramek, který mi sklouzl z ruky v zimě když jsem si potmě sundávala koženou rukavici.
Mirka Pantlíková
I tenkrát kvetly šeříky
Bylo tomu tak pří osvobození Československé republiky v květnu roku 1945, je tomu tak i dnes, po 78 letech od konce II. světové války.
Mirka Pantlíková
Kam se dnes spolu podíváme?
Kam se dnes podíváme? Ptal se mě manžel na prvního máje u snídaně. Zdálo se že bude krásný den, sluneční paprsky se již od božího rána prodíraly přes záclony a dosud zatažené žaluzie oken do pokoje.
Mirka Pantlíková
Jistému člověku se ztratil srp…
Žiji již desítky let ve velkém městě, ale moje rodná obec ve které jsem strávila dětství a léta dospívání, jsou Násedlovice. Tato vesnice se nachází na Jižní Moravě, asi 20 kilometrů od dříve okresního města Kyjova.
Mirka Pantlíková
Za pár dní začíná jaro
Tolik jsme se letos báli zimy - někteří z nás si dokonce koupili nové svetry - a vida, zima nebyla tak zlá... A za chvíli bude jaro. .
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 332
- Celková karma 21,20
- Průměrná čtenost 719x
mpantlikova@seznam.cz