Moje první cesta do zahraničí
Nejela jsem tam sama, ale cestovali jsme ve trojici, s jedním starším kolegou -technologem a s dosud mně málo známou spolupracovnicí, která nijak neskrývala, že byla pověřena jakýmsi dohledem nad námi. Ta soudružka byla věčně zamračená, svoji důležitost dávala patřičně najevo.
Každý z nás měl dle tehdejších regulí povolenou sumu vyměněných východoněmeckých marek, kterou měl zapsánu v celním prohlášení. Měl tam také uvedeny všechny svoje cennosti, jako byl snubní prstýnek, náušnice a podobně... Cestou tam i zpět se kontrolovalo, zda je všechno v pořádku – a jestli zakoupené zboží s tou povolenou sumou vyměněných financí souhlasí..
Do NDR jsme cestovali nočním rychlíkem ve spacím voze, kolega v pánském kupé, my dvě v dámském. Starší kolegyně na lehátku dole, já nahoře. Na hranicích v Děčíně se rychlík na nějakou dobu zdržel, policisté cestujícím zkontrolovali cestovní pasy a celníci celní prohlášení. A již tam tenkrát nastal problém. V našem voze s námi cestovali i dva, podle dialektu, mladí Ostraváci - oba v nápadně rozjařeném stavu. Na žádost celníka o předložení celního prohlášení se jeden z nich vesele zeptal: „Pane celník, chcete vidět jedno celní prohlášení, anebo obě dvě?“ „Vy máte skutečně dvě?“ na to celník. Když cestující přisvědčil, celní mu přísně pravil: „Vystupte si tedy okamžitě z vlaku!“ Podroušený mladík se vzpouzel, jeho kolega se ho zastával, ale nic naplat, nakonec museli potupně vystoupit oba. Při odjezdu nám z peronu jen rozpačitě zamávali.
V Lipsku jsme měli zajištěno ubytování v jedněch vysokoškolských kolejích, které byly v tu dobu volné. Prohlédli jsme si město, výstavní pavilony, navštívili jsme obchodní dům, kde jsme si koupili nějaké suvenýry a dárky pro rodinu. Zboží, i toho atraktivnějšího, bylo tenkrát v NDR o poznání víc než u nás, protože východoněmecké obchody byly zásobovány i tehdejší Německou spolkovou republikou.
A jak to bylo tehdy zvykem pro našince, kterým se poštěstilo jet na Západ, každý si s sebou tajně vezl i nějaký ten dolar či marku navíc, aby si tam mohl „přilepšit“ – a koupit si něco, co u nás nebylo k sehnání. A pak na hranicích trnul jestli se na to nepřijde. Vzpomínám, že jsem také měla nějaké finance navíc, ale málo... Stačilo mi to koupit dcerce kousek pěkně vybarvené kárované látky na halenku, synovi hračku, manželovi vinnou klobásu, pro sebe béžovou kanavu na vyšívání a ruční šlehač na omáčky. (Ten se mi ale bohužel brzy pokazil).
To, co jsem koupila, jsem si večer na koleji pečlivě zapsala do celního prohlášení, doufajíc, že na to, co tam je navíc, celníci nepřijdou. Přespali jsme v kolejích a příští den odpoledne jsme se vraceli domů. Cestovali jsme zase lůžkovým vozem tak jako před tím, já v kupé na lehátku nahoře, moje nabručená, přísná kolegyně na lehátku dole. Těsně před hranicí ČSSR nás průvodčí vlaku upozornila, abychom si připravily pasy a celní prohlášení pro celní a pasovou kontrolu. Chtěla jsem si vše přichystat, cestovní pas byl v kabelce, ale ouha, celní prohlášení nikde... Hledala jsem ho po kapsách, v cestovní tašce, ale marně... No, asi mi při vypisování spadlo pod stůl a já je na kolejích zapomněla. Hrůza... Co když mě němečtí policajti na hranicích vykážou z vlaku jako předevčírem ti čeští ty dva bujaré Ostraváky?
V našem kupé se záhy objevila přísná uniformovaná paní připomínající bachařku, a já trnula hrůzou jak to dopadne. Ale považte – ona svoji pozornost nezaměřila na mne, ale na mou starší kolegyni dole pode mnou, ale hlavně na její objemné zavazadlo - a přikázala jí všechno z něho vysypat. Pak se chvíli na něčem domlouvaly, pak něco sepisovaly, a když mělo přijít na kontrolu mého celního prohlášení uniformovaná paní se s pozdravem "aufvídrzén" rozloučila a opustila kupé. To jsem si oddechla...
Tož to byla moje první cesta do zahraničí... Z pěkné zeleno-červené kostičkované bavlněné látky jsem dcerce tenkrát ušila halenku, z kanavy jsem vyšila křížkovým stehem ubrousek na stůl - ještě jej někdy o svátcích používám.
Cestování bylo i tak zajímavé, ale tu dobu věčného kádrování, strachu a kontrol na hranicích si již nikdy nepřeji. A nepřeji ji ani vám.
Mirka Pantlíková
Vzpomínka na brněnský majálesový průvod 1955
Na studentská léta, která jsem strávila v brněnské Vyšší škole uměleckého průmyslu, která se později až do dnešních dnů dočkala několikerého přejmenování“, se nedá zapomenout.
Mirka Pantlíková
Znáte Baťovo město Zlín?
Ve druhé polovině 30. let minulého století se firma Baťa stala světovým koncernem, který již pod vedením bratra zakladatele fy Baťa, Tomáše Bati (1876 -1932) ) J. Ant. Bati, zaměstnávala na 32 tisíc pracovníků.
Mirka Pantlíková
Moje vzpomínka na ten den...
Dne 12. dubna 2024 uplynulo 63 let ode dne, kdy vyletěl do vesmíru první člověk, sovětský pilot kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Bylo mu 27 let. Tehdy to byla veliká událost, která mžikem obletěla celý svět.
Mirka Pantlíková
Můj nešťastný pátek v UNI Hobby
Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...
Mirka Pantlíková
Jak jsme slavili MDŹ
V době minulé, předlistopadové, se dbalo z moci úřední, aby na každém pracovišti proběhla důstojná oslava Mezinárodního dne žen.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Příměří v nedohlednu. Jednání Izraele s Hamásem v Káhiře ztroskotala
V Káhiře v neděli skončila jednání o příměří mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem,...
Kdo vlastní české firmy. Zahraniční kapitál roste, počet Rusů v čele klesá
Ruský kapitál v českých firmách od invaze na Ukrajinu a s ní spojenými sankcemi klesá, některé...
Měření lebek či nucená převýchova. Sámové podávají svědectví o křivdách
Krádeže území, odebírání dětí na převýchovu nebo pseudovědecké experimenty. To je pouze část...
Záchranka na maratonu ošetřila 52 běžců po kolapsu, do nemocnice museli čtyři
Záchranáři na Pražském mezinárodním maratonu ošetřili 52 běžců, vesměs po kolapsu. Informovali o...
- Počet článků 333
- Celková karma 20,57
- Průměrná čtenost 717x
mpantlikova@seznam.cz