„Dědovi ne, píchá…“
Vánoční svátky, Silvestr i Nový rok, a starost s nimi již odezněly, jsou pryč, a s prvními vločkami sněhu začaly odbíjet hodiny nového roku 2019.
Ale vzpomeňme si ještě na ty dny vánoční a povánoční, na to, co nám přinesly – a čím nás potěšily. Mne především tím, že se celá naše rodina (včetně těch dvou mladých rodinek) sešla - i když v některých případech postupně, jak to které z nich vyhovovalo… A nedivte se tomu, my jsme letos o Vánocích vítali nejen to betlémské Jezulátko v jeslích, ale i další dvě Jezulátka, naše dva pravnoučky, které nám před Vánoci přinesl čáp. Jednoho do rodiny nejstaršího vnuka M…, druhého do rodiny jeho mladšího bratra T… A vypravit se v zimě na návštěvu s drobotinou k prarodičům nebylo pro ně nic jednoduchého.
A jejich malé dcerky, sestřičky těch „Jezulátek,“ čtyřletá Nikolka a dvaapůlletá Natálka se s nimi také přišly pochlubit - a byly na své brášky jaksepatří pyšné. To bylo pusinkování - (už vidím, jak se s nimi budou za nějaký ten rok pod stromečkem boxovat o hračky). Zatím je ale pohoda, radost pohledět… I když ta mladší, Natálka, je již pěkný čertík.
Hlavně, že k nám všichni přišli… Stromeček, který jsme s dědou tyto Vánoce již ani strojit nemínili, našel své obdivovatelky... „A co to je, babi? „Hvězdička.“ „ A co to je?“ „Ptáček.“ „A co je toto?“ „ Kominíček.“ „Co je to kominíček?“ „Pán, co vymetá komíny.“ „A co to je komíny?“ Ach jo. Nekonečná plejáda otázek, vyžadující vysvětlující odpovědi…
A když už jsme si s nimi pod stromečkem i koledy zazpívali, dárky od Ježíška rozbalili, cukroví okusili, na Vánoce a Nový rok si se všemi pohárkem „šumivého“ připili, popovídali jsme si - a pořádně se setmělo, nastal čas jít domů. Začalo oblékání - navlékání do sakumpaků, čepic, šálů a rukavic. A ve dveřích holčičky nastavovaly tvářičky k políbení. Až na dědu… Ten - když se hrnul k té mladší, Natálce, ukázala na něj prstíkem a řekla: „Dědovi ne, píchá…“Tak vidíš, dědo, špatně ses oholit, i Natálka si toho všimla.". „No jo, ženská," na to s úsměvem děda, "té nic jí neujde - a to jí nejsou ještě ani tři roky..."
Takže máme po svátcích, přeji vám šťastný nový rok 2019, vykročte do něj pravou nohou a pěkně zvesela!
10. ledna 2019.
Mirka Pantlíková
Moje vzpomínka na ten den...
Dne 12. dubna 2024 uplynulo 63 let ode dne, kdy vyletěl do vesmíru první člověk, sovětský pilot kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Bylo mu 27 let. Tehdy to byla veliká událost, která mžikem obletěla celý svět.
Mirka Pantlíková
Můj nešťastný pátek v UNI Hobby
Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...
Mirka Pantlíková
Jak jsme slavili MDŹ
V době minulé, předlistopadové, se dbalo z moci úřední, aby na každém pracovišti proběhla důstojná oslava Mezinárodního dne žen.
Mirka Pantlíková
Smutný konec roku 2023
Začínají Vánoce, největší svátky roku. Těšili jsme se na ně, ale naši radost nám těsně před nim zkalila hrozná událost v Praze na Karlově univerzitě. Vyjádřil se k ní i ve svém blogu i pan Z. Horner, a toto je moje odezva.
Mirka Pantlíková
Bitva u Slavkova - něco o nejslavnější napoleonské bitvě
Tímto článkem navazuji na výborný fotoblog pana J. Šiši, kterým slovy i fotografiemi dokumentuje tradiční vzpomínkovou akci Bitvy tří císařů ve Slavkově u Brna.
Mirka Pantlíková
Jitrnice, křen a zelí, ovar, jelita
abychom se dobře měli, jezme dosyta... Dnes byla v Praze velká demonstrace, ale demonstrovalo a stávkovalo se po celé republice, a většina z nás považovala tento odborářský protest proti vládě za docela oprávněný.
Mirka Pantlíková
Zamyšlení nad včerejší "oslavou" 17. listopadu 1989
Nechtěla jsem se již k ničemu politickému vyjadřovat, ale po včerejších oslavách 17. listopadu 1989 v Praze mi to nedá. A omlouvám se za neotevřen diskuze, na dlouhé polemiky dnes nemám čas. Děkuji vám za pochopení
Mirka Pantlíková
Vejce pro seniory
Denně dostáváme do poštovní schránky spousty letáků a reklamních nabídek od různých firem, hlavně supermarketů s nabídkou jejich zboží. Některé tiskoviny vyhazuji rovnou do koše, jiné si se zájmem prohlížím.
Mirka Pantlíková
Pozor, přichází celník...
Každý z nás máme nějakého koníčka", pro někoho je to cestování. To je doménou našeho kolegy Martina, která se se svými zážitky z cest rád dělí s námi čtenáři. Jeho poslední blog mě inspiroval k napsání této vzpomínky.
Mirka Pantlíková
Výlet na "západ", do Rakouska
Dnes konči dětem prázdniny a mnohým našim občanům dovolená. Objevila jsem článek o mém výletu do "západní" ciziny. Možná, že vás některé bude zajímat, jak jsme tehdy těsně po "sametové" cestovali. Článek nebyl nikdy zveřejněn.
Mirka Pantlíková
Nedělní výlet na Soláň
Poslední letní dny si užíváme pořádného vedra, teploměr stále ukazuje přes 30 stupňů Celsia, avizované ochlazení nepřichází- a přesto jsme se minulou neděli vydali na výlet - na naše milované Valašsko.
Mirka Pantlíková
Pokus o znásilnění, který nevyšel...
Poslední dobou došlo v Praze ke dvěma brutálním násilnostem, jedna na nezletilé dívce i s pokusem vraždy, druhá na dospělé ženě. Média o tom obšírně informovala, vyjádřil se k tomu i ministr vnitra a policejní inspektor.
Mirka Pantlíková
Za války (příběh naší rodiny)
Paní Ivana Dianová napsala vzpomínkový blog s názvem Příběh mé rodiny, na který jsem reagovala krátkým příspěvkem. Její článek mě inspiroval k napsání mých vzpomínek na tu dobu, jak jsem ji prožívala v útlém dětství. Díky Ivanko.
Mirka Pantlíková
Jedna z krásných vyhlídek...
Ze Slovácka, z kraje meruněk a vinné révy, kde jsem prožila dětství, jsem se v dospělosti ocitla v městě Zlíně, kde jsem později zakotvila. Zamilovala jsem si i tento kraj, který se stal i mým druhým domovem.
Mirka Pantlíková
Něco o ztrátách a nálezech
Ztratila jsem již dost věcí, například přívěsek, zlatého pavoučka, manželův dárek za syna. A také zlatý náramek, který mi sklouzl z ruky v zimě když jsem si potmě sundávala koženou rukavici.
Mirka Pantlíková
I tenkrát kvetly šeříky
Bylo tomu tak pří osvobození Československé republiky v květnu roku 1945, je tomu tak i dnes, po 78 letech od konce II. světové války.
Mirka Pantlíková
Kam se dnes spolu podíváme?
Kam se dnes podíváme? Ptal se mě manžel na prvního máje u snídaně. Zdálo se že bude krásný den, sluneční paprsky se již od božího rána prodíraly přes záclony a dosud zatažené žaluzie oken do pokoje.
Mirka Pantlíková
Jistému člověku se ztratil srp…
Žiji již desítky let ve velkém městě, ale moje rodná obec ve které jsem strávila dětství a léta dospívání, jsou Násedlovice. Tato vesnice se nachází na Jižní Moravě, asi 20 kilometrů od dříve okresního města Kyjova.
Mirka Pantlíková
Za pár dní začíná jaro
Tolik jsme se letos báli zimy - někteří z nás si dokonce koupili nové svetry - a vida, zima nebyla tak zlá... A za chvíli bude jaro. .
Mirka Pantlíková
Zdravím Vás, paní Boženko...
Na FB se objevil článek Kalendárium od mé přítelkyně, novinářky paní Boženky z N.... Vzpomněla v něm na svátky a významné dny, které se vztahují k měsíci březnu, ale hlavně na ty se světovým významem. Toto je moje odezva.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 331
- Celková karma 23,40
- Průměrná čtenost 721x
mpantlikova@seznam.cz