Něco o přírodě a o potoku Trkmanka

9. 06. 2018 19:25:20
- ale nejdřív o mé rodné obci Násedlovice - a co jsem se o ni dočetla ve vlastivědném sborníku Kyjovsko-Ždánsko, který zpracovalo tamější učitelstvo v 30. letech minulého století. Sborník byl vydán v roce 1939.

„Násedlovice jsou jedinou obcí na Kyjovsku, jíž prochází státní silnice Brno – Hodonín. Projedeme-li po ní lesem od Slavkova u Brna záhy upoutá naši pozornost věž násedlovského kostela. Je to stavba z roku 1927 na způsob italské campanilly – věž kostela stojí stranou a s kůrem je spojena chodbou. Vesnice leží v nevelké kotlině v posledním výběžku Ždánického lesa. V těchto místech bývaly dříve rozsáhlé rybníky, které byla později zrušeny." (V roce.1820).

Obec už tehdy trpěla, (a dodnes stále trpí) nedostatkem vody. Než byl v dědině zřízen vodovod, pitnou vodou ji zásobovaly jen tři obecní studny. V místech, kde dřív bývaly rybníky, protéká potok Trkmanka, který dříve meandroval a tvořil kolem mokřiny, které po jeho regulaci zmizely. Je to škoda, udržovali se tam vodní živočichové, a na polích kolem, kterým se podle posledního zaniklého rybníka říkalo Na Boudném, se pěstovala zelenina, hlavně okurky, kvaka (odrůda bílých ředkví), které jsme jako děti chodily sbírat.

Pamatuji si ještě na potok Trkmanku před jeho regulací. Bylo to jediné místo v dědině kam jsme my děti chodily koupat. To koupání bylo ovšem problematické. Vody tam bylo po kolena a dno potoka bylo bahnité, tvořeno mazlavou slínovicí. Namísto abychom se ve vodě umyly, vylézaly jsme z ní upatlaní od žlutého bahna jako čuňátka. Při našich hrách a poskakování v potoce, například při říkadle „spadla lžička do kafíčka, udělala bác...“ zvířená voda se žlutým bahnem se od bílé kávy příliš nelišila. Může se pak někdo divit - při tak malé možnosti koupáni, natož plavání, že se tehdy málokteré násedlovské dítě naučilo plavat?

Pro nás, děti, tedy té zábavy ve vodě nebylo nic moc, zato vodní "havěti" se v Trkmance a kolem ní dařilo výborně. Vzpomínám si, že když se zjara nebo v létě začalo stmívat, ozýval se z dolního konce dědiny, od Haltýřů, mnohohlasý sbor kuňkajících žab... Mokřiny s mohutným žabím společenstvim se samozřejmě neobešly bez dalších „milých“ osadníků, komárů. Proti nim jsme si zapalovaly podlouhlé hnědé palice rákosu, námi nazývané „čibuky.“ Jejich kouř dotěrné komáry odpuzoval. A ty žáby? Maminka nám vždycky říkávala: „Zavírejte na noc v seknici okna, aby vám tam někdo nehodil žabu.“ Ono jich tam po setmění kolem chalupy poskakovalo dost, občas jsme některou po ránu objevili i na schodku v žůdru.

Když jsem později začal jezdit do Brna na umprum a učila se kreslit, často jsem sedávala někde na mezi s akvarelkami a „malovala v plenéru.“ Kdysi mě inspiroval i potok Trkmanka se svým starým dřevěným mostem, rákosím, a vrbami kolem. Představovala jsem si jak na jedné z nich sedí tam i pohádkový vodník v zeleném fráčku s hrníčky na dušičky. Jednou v létě odpoledne jsem se tam se slohou výkresů a akvarelkami vydala. Usadila jsem se na břehu potoka, malířské potřeby rozložila kolem sebe - a tak jsem se zabrala do malování, že jsem přestala vnímat okolí. Bylo ticho a klidno, jen občas proletěla nad vodou průsvitně zelená vážka, anebo se v blízkém rákosí ozvalo šplouchnutí rybky nebo žáby.

Najednou vlevo, v těsné blízkosti mojí nohy, se cosi pohnulo v trávě. Ohlédnu se - a on to had... Černý, s oranžovými měsíčky po stranách zvednuté hlavy, černá, korálová očka hledí přímo na mne. Kouknu se napravo, a tam druhý - vzorně stočený do spirály... To bylo leknutí... Na nic jsem nečekala, v mžiku jsem posbírala všechny svoje saky–paky a uháněla domů. Až doma mi řekl tatínek, že to, co mě tak vyděsilo, byly jen neškodné, ba přímo užitečné - užovky obecné. Zdržují se ve vodě, ale také se rády vyhřívají na sluníčku.

Tož takového překvapení se i vy můžete dočkat, pokud zůstanete sedět v trávě na mezi, nebo někde blízko u vody... Pokud sedíte tiše, příroda kolem vás začne ožívat... Na mezi nějaká myška nebo hraboš, u vody některý vodní tvor... Nejlíp to asi znají rybáři.

Autor: Mirka Pantlíková | sobota 9.6.2018 19:25 | karma článku: 12.39 | přečteno: 280x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

Jak jsme slavili MDŹ

V době minulé, předlistopadové, se dbalo z moci úřední, aby na každém pracovišti proběhla důstojná oslava Mezinárodního dne žen.

8.3.2024 v 18:13 | Karma článku: 19.59 | Přečteno: 523 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Smutný konec roku 2023

Začínají Vánoce, největší svátky roku. Těšili jsme se na ně, ale naši radost nám těsně před nim zkalila hrozná událost v Praze na Karlově univerzitě. Vyjádřil se k ní i ve svém blogu i pan Z. Horner, a toto je moje odezva.

24.12.2023 v 13:26 | Karma článku: 24.50 | Přečteno: 899 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Bitva u Slavkova - něco o nejslavnější napoleonské bitvě

Tímto článkem navazuji na výborný fotoblog pana J. Šiši, kterým slovy i fotografiemi dokumentuje tradiční vzpomínkovou akci Bitvy tří císařů ve Slavkově u Brna.

10.12.2023 v 20:21 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 269 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Jitrnice, křen a zelí, ovar, jelita

abychom se dobře měli, jezme dosyta... Dnes byla v Praze velká demonstrace, ale demonstrovalo a stávkovalo se po celé republice, a většina z nás považovala tento odborářský protest proti vládě za docela oprávněný.

27.11.2023 v 19:49 | Karma článku: 17.15 | Přečteno: 446 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Lenka Prokopová

Jarní prázdniny

Máme za sebou jarňáky. Čas, kdy se rodiny přesouvají do jiných regionů nebo do Alp. Čas, který český rodič zpravidla tráví se svými ratolestmi zimními radovánkami. Čas, kdy můžeme být jako rodina spolu.

18.3.2024 v 22:47 | Karma článku: 6.60 | Přečteno: 148 | Diskuse

Ivana Dianová

Dvě ženy v jedné posteli

Je to méně přirozené než když se v posteli nachází muž a žena? Zažila jsem oboje a zjistila, že přirozené jsou obě možnosti, ale s mužem je to jednodušší.

15.3.2024 v 0:14 | Karma článku: 27.15 | Přečteno: 987 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXVII.

Společenský život je osvědčeným lékem na splíny, byť v aktuálním abstinenčním modulu s omezenou účinností.

14.3.2024 v 20:31 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 225 |

Lucie Vacková

Viléme, Hynku, Jarmilo! Co to jen na mě leze?

Postupně jsem vyloučila chřipku, virózu, anginu, kovid, neštovice, černý kašel, vši, svrab i záškrt - prostě všechno, co může jeden schytat, pokud pracovní dny tráví v narvané školní třídě.

14.3.2024 v 17:21 | Karma článku: 17.18 | Přečteno: 342 | Diskuse

Lenka Prokopová

Máme psa aneb Moje psí omyly

Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Pořídili jsme si tedy nejlepšího přítele. Zatím to vypadá, že je to přátelství naoko.

12.3.2024 v 12:11 | Karma článku: 21.47 | Přečteno: 563 | Diskuse
Počet článků 328 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 714

Povoláním výtvarnice - kreslím, fotografuji, píši, zajímám se o vše, někdy i o politiku. Zlobí mě lež, pokrytectví, nespravedlnost, nesoulad ve společnosti - i v mezilidských vztazích. Publikace mých článků a fejetonů v různých časopisech, knížka vzpomínek a příběhů, Vyprávěnky. 

mpantlikova@seznam.cz

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...