Ten včerejší volební den...

bych nejraději vymazala z paměti. Od rána bylo dusno, zejména na  diskuzních webových stránkách.  Ale moje chyba, neměla jsem je tentokrát vůbec otvírat... 

Situace je u nás již tak vyhrocená, že - jak napsala jedna blogerka - to, co se u nás v tyto dny děje, nejsou svobodné volby, ale boj mezi dvěma soupeřícími stranami… A to jde jen o volbu hlavy státu, jehož pravomoci jsou značně omezeny. Nejsme ani monarchie, ani takzvaný  prezidentský stát, jako je Francie, nebo USA, kde má  prezidentská  funkce docela jiné poslání a pravomoci než u nás. Jenom se my, Čechové, Moravané a Slezané, (kolem těch voleb) „nepozabíjejme...“

Dnes, v sobotu 13. ledna 2018 budou ve 14 hodin  volební místnosti uzavřeny - a bude „volebnímu běsnění“ konec, anebo možná pokračování kvůli těm dvěma nejúspěšnějším kandidátům za  dva  týdny.  A ať bude na Hrad zvolen ten nebo onen, pro nás, obyčejné občany, se stejně nic zvláštního nestane – a nic se nezmění. Dál budeme chodit do práce, děti do školy, maminky budou pečovat o batolata, staří lidé si budou dál užívat důchodu. Prezidentští kandidáti, prý jestli zvolíme právě je, nám slibovali hory - doly, ale my už dávno víme, že "slibem  nezarmoutíš,“ - a po volbách – známe to, skutek utek. A navíc - o tom, co se bude dít v zemi prezident nerozhoduje, rozhoduje parlament - prezident to může ovlivnit jen částečně. 

A další věc. Nad tím,  co se včera odpoledne stalo ve volební místnosti kdesi v Praze Strašnicích, zůstává rozum stát. Jakási bláznivá ukrajinská ženská z hnutí FEMA si dovolila napadnout našeho prezidenta. Ještě že jí v tom bylo na poslední chvíli zabráněno – ale i tak byli všíchni přítomní, včetně prezidentského páru, značně otřeseni. A díky Bohu, že to nepopadlo hůř. Kdyby měla ta osoba, nedejbože v ruce výbušninu, přišlo by možná pár desítek lidí o život. A to nejen voličů -  a zvědavých novinářů a fotografů, ale i nevinných dětí. Nežijeme už, vážení, v bezpečné zemi…  Pokud by tomu tak bylo, podobné excesy by se u nás něděly… A to by si ještě kupodivu někteří z prezidentských kandidátů  přáli, aby z Hradu zmizely bezpečnostní rámy? Oni už zapomněli co se v nedávné minulosti  stalo v Paříži, v Londýně, v Berlíně, v Bruselu – a jinde v Evropě? Přáli by si, abychom tu  hrůzu teroristických útoků zažili  i  u nás? Zatím nás to minulo, ale na jak dlouho? Lidé, mějte rozum. 

A vrcholem včerejšího dne byla ošklivá havárie autobusu s mnoha zraněnými a několika mrtvými u Horoměřic kdesi u Prahy. Prostě včerejší pátek  byl opravdu "smolný" - a to nebylo ani pátek třináctého... Třináctého je až dnes, v sobotu. Kdo je pověrčivý, měl by se mít na pozoru. Já sice nejsem, ale úplně klidná  také ne, situace ve společnosti je dost vyhrocena. Ale přesto doufám, že dnešní den proběhne v klidu – lidé, se budou  k sobě budou chovat slušně a kultivovaně.

Odpoledne  se z médií  dozvíme, jak prezidentské volby dopadly, a je víc jak jisté, že se budou za čtrnáct dní opakovat. Mnozí z nás určitě nebudou z jejich  výsledky spokojeni, s tím ale musí každý rozumný občan počítat. Jsme lidé různého věku, různých profesí, žijeme v různých krajích.  Někomu se žije líp, jinému hůř – máme různé názory na život, i na dění ve světě i v našem státě. Tolerujme se proto navzájem - máme tu přece  demokracii, volíme svobodně.  Anebo ne? Další variantou je  leda  ANARCHIE - to by si snad v naší zemi  nikdo z nás nepřál... 

***

Jo, a abych nekončila tak peagogicky káravě, také pro to něco udělám. Uvařím aspoň  nějaký dobrý oběd - a  něco dobrého  k němu.   Možná nějaký zákusek, nebo zmrzlinový pohár. Tak hodně zdaru, přátelé, krásný den... 

První prezdentské volební kolo skončilo, za dva týdny se spolu utkají ti dva nejlepší, držme jim palce. (Samozřejmě že každý tomu svému favoritovi). Já to budu řešit s nadhledem....