První zájezd do kapitalistické ciziny

20. 07. 2017 13:57:57
Dnes již není pro nás problémem vypravit se na dovolenou kamkoli ve světě. Samozřejmě jen tam, kam nám naše finance dovolí... Dávno je doba, kdy nám to dovoleno nebylo.

A když se po sametové revoluci naše země zadrátovaných hranic zbavila, všichni jsme se najednou chtěli někam rozjet a tyto dlouho odpírané požitky z poznávání cizích krajů si dokonale užít. Byť by to byly kraje nepříliš vzdálené, jako bylo například sousední Rakousko. Lidé se tehdy domluvili na společném zájezdu, a i když mnozí prostředky na tamější ubytování a stravu neměli, vyřešilo se to jinak, ke spokojenosti všech... Stačilo jen trochu popřemýšlet a vzít rozum do hrsti... Vzpomínám na jeden takový zájezd, který se uskutečnil krátce po roce 1989. Zapsala jsem si o tom tehdy do deníčku – a dnes ho pro vzpomínku otvírám...

***

Končila nám celozávodní dovolená, kterou jsme s mužem prožili docela prozaicky - prací na zahrádce, hlídáním vnuků a podobně... Přemýšlela jsem, jestli by se přece jen nedalo ještě něco podniknout, a byl to manžel, který přišel s nápadem poptat se v některé cestovní kanceláři, nebylo-li by ještě něco k dispozici. A povedlo se. Na poslední chvíli jsme získali dvě místa na zájezd do Rakouska (za některé odhlášené účastníky).

A již tu byla horká červencová neděle a my jsme nastupovali spolu s ostatními do rozpáleného autobusu značky Karosa. Většina z nich byla, jak se později ukázalo, povolání kantorského a tento třídenní zájezd byla pro ně jakousi kulturně - přírodovědnou expedicí. Cílem zájezdu bylo rakouské město Salcburk, Linec a oblast alpské podhůří.

Po poněkud úmorné cestě, strávené v rozpálené Karose, jsme dorazili do malebného jihočeského městečka Týn nad Vltavou, které se mělo stát naší základnou pro naše vyjížďky za poznáním. Ubytovali jsme se tam a po další dva dny odtud vyráželi za kulturně - přírodovědnými zážitky. Budíček byl časný, již kolem čtvrté hodiny ranní, abychom byli včas na hraničním přechodu v Horním Dvořišti.. Dařilo se to, přijížděli jsme tam jako jedni z prvních.

První den výletu, jsme se vydali do Salcburku, hlavního města Horních Rakous, proslaveného svým rodákem, geniálním hudebním skladatelem Wolfgangem Amadeem Mozartem. Do Salcburku jsme přijeli kolem osmé a vydali se na prohlídku města. Jeden z našich prvních výšlapů směřoval na Kapucínskou horu, na jeden ze tří vršků nad městem. Odtud se nám naskytl nádherný pohled z výšky - na členité střechy domů, na věže kostelů, na rušné ulice i na ozdobu města, jako stuhu klikatící se stříbřitou řeku Sallzach. Panoráma města doplňovala malebná silueta hradu, tyčícího se na protějším kopci. Po sestupu z Kapucínské hory následovala procházka k zámku Mirabel, obklopeného překrásnou zámeckou zahradou s množstvím fontán a soch. Mezi nimi vynikala zejména plastika okřídleného koně Pegasa, co by symbolu umělecké tvorby.

Další procházka městem nás přivedla ke gotické katedrále, Salcburkskému dómu, tyčícího se uprostřed náměstí. Tam jsme si vyslechli několik houslových skladeb v přednesu mladého houslisty, asi studenta zdejší konzervatoře, který si zřejmě tímto způsobem doplňoval kapesné na své prázdninové výlety. Kasička na chodníku před ním byla výmluvná... Takto koncertujících mladých umělců jsme po městě zaznamenali víc, v Salcburku právě probíhal tradiční mozartovský Festival hudebních slavností a mladí hudebníci tam měli svá „soustředění." Před odjezdem z města jsme se zastavili u Mozartova muzea, které bylo zřízeno v domě, kde se tento slavný rakouský hudebník narodil.

Výlet Horním Rakouskem vedl známou turistickou trasou do oblastí jezer alpského podhůří, jezer Attersee, Wolgvangsee, Mondsee i Traunsee. Náš největší obdiv však patřil jezeru Hallstatter, ke kterému jsme se dostali dlouhatánským tunelem. Po vystoupení z autobusu se nám naskytl nádherný pohled... Obrovská plocha jezera vklíněná mezi mohutnými horskými masivy, vypínajících se svými vrcholy až k oblakům. Nejvyšší z nich, hora Dachstein (3000 m), je však viditelná z druhé strany pohoří.

Po příkré kamenité cestičce jsme pak sestoupili až dolů k jezeru, ke dvěma starobylým kamenným kostelíkům obklopených různými obchůdky s občerstvením a suvenýry, i s informacemi o prívátních ubytováních pro turisty.

Další naše zastávka byla v kouzelném místě, ve významných rakouských lázních Bad Ischl, jejichž nejproslulejší stavbou je Kaiserville, někdejší oblíbené sídlo rakouských císařů. V jiném zdejším lázeňském sídle, v Lehárville, jak již jméno napovídá, zase často přebýval známý rakouský operetní skladatel, Franz Lehár. Má zde i muzeum.

Na programu dalšího dne byla návštěva Lince. Na náměstí tohoto průmyslového města se tyčí velkolepá katedrála, typická svojí barokní výzdobou interiéru. Městem protéká řeka Dunaj, směřující do vnitrozemí. Po silnici, kopírující její břeh, jsme pokračovali za dalším poznáváním této oblasti Rakouska. Zastavili jsme se v lázeňském městě Gmundu a Melku, kde jsme obdivovali velkolepý architektonický soubor klášterních budov s kostelem, vypínajícím se téměř teatrálně nad městem.

Naše poslední zastavení patřilo městu Krems, kde jsme proměnili naše drahocenné poslední šilinky za pár drobností, suvenýrů a cukrátek. Na závěr jsme si také dopřáli lahodnou vídeňskou kávu s pořádným zmrzlinovým pohárem.

Naše cesta k domovu již pokračovala krajinou dolnorakouskou, připomínající naši Jižní Moravu. Řadová výstavba vesnických domků se střídala s většími selskými usedlostmi, poli a vinohrady. Vinné sklepy však mají rakouští vinaři skromnější a působí tradičněji, než ty,.co mají vinaři u nás. Kdyby u nich tehdy nepostávaly různé auta cizích značek připadala bych si již jako doma.

K hranicím to však již bylo co by dup... Přejeli jsme je v Mikulově – a pak hurá do nejbližšího motorestu na správný gulášek, který s velkopopovickým kozlem chutnal znamenitě. A pak již rovnou domů...

***

To je moje vzpomínka na jeden z mých prvních zájezdů to tehdy takzvané kapitalistické ciziny. To, co bylo ve dvacátých letech minulého století málem unikátním zážitkem, je dnes pro nás zážitkem docela všedním. A v Rakousku - i ostatních sousedních státech, se dnes cítíme málem jako doma... Někteří z nás dnes dovolenou tráví i ve vzdálených exotických zemích, jako je například Jižní Amerika a podobně... Věřím ale, že ať už každý z nás vyjíždí sebedál, vždycky se rád vrací domů, protože, jak se říká, „všude dobře, doma nejlépe...,“ zrovna tak, jako jsme se kdysi vraceli i my z tehdy blízkého, i když po celou tu dlouhou dobu tolik nám „vzdáleného“ sousedního Rakouska...

Autor: Mirka Pantlíková | čtvrtek 20.7.2017 13:57 | karma článku: 15.92 | přečteno: 927x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

Jak jsme slavili MDŹ

V době minulé, předlistopadové, se dbalo z moci úřední, aby na každém pracovišti proběhla důstojná oslava Mezinárodního dne žen.

8.3.2024 v 18:13 | Karma článku: 19.59 | Přečteno: 523 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Smutný konec roku 2023

Začínají Vánoce, největší svátky roku. Těšili jsme se na ně, ale naši radost nám těsně před nim zkalila hrozná událost v Praze na Karlově univerzitě. Vyjádřil se k ní i ve svém blogu i pan Z. Horner, a toto je moje odezva.

24.12.2023 v 13:26 | Karma článku: 24.50 | Přečteno: 899 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Bitva u Slavkova - něco o nejslavnější napoleonské bitvě

Tímto článkem navazuji na výborný fotoblog pana J. Šiši, kterým slovy i fotografiemi dokumentuje tradiční vzpomínkovou akci Bitvy tří císařů ve Slavkově u Brna.

10.12.2023 v 20:21 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 269 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Jitrnice, křen a zelí, ovar, jelita

abychom se dobře měli, jezme dosyta... Dnes byla v Praze velká demonstrace, ale demonstrovalo a stávkovalo se po celé republice, a většina z nás považovala tento odborářský protest proti vládě za docela oprávněný.

27.11.2023 v 19:49 | Karma článku: 17.15 | Přečteno: 446 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Lenka Prokopová

Jarní prázdniny

Máme za sebou jarňáky. Čas, kdy se rodiny přesouvají do jiných regionů nebo do Alp. Čas, který český rodič zpravidla tráví se svými ratolestmi zimními radovánkami. Čas, kdy můžeme být jako rodina spolu.

18.3.2024 v 22:47 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 114 | Diskuse

Ivana Dianová

Dvě ženy v jedné posteli

Je to méně přirozené než když se v posteli nachází muž a žena? Zažila jsem oboje a zjistila, že přirozené jsou obě možnosti, ale s mužem je to jednodušší.

15.3.2024 v 0:14 | Karma článku: 27.15 | Přečteno: 986 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXVII.

Společenský život je osvědčeným lékem na splíny, byť v aktuálním abstinenčním modulu s omezenou účinností.

14.3.2024 v 20:31 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 224 |

Lucie Vacková

Viléme, Hynku, Jarmilo! Co to jen na mě leze?

Postupně jsem vyloučila chřipku, virózu, anginu, kovid, neštovice, černý kašel, vši, svrab i záškrt - prostě všechno, co může jeden schytat, pokud pracovní dny tráví v narvané školní třídě.

14.3.2024 v 17:21 | Karma článku: 17.17 | Přečteno: 340 | Diskuse

Lenka Prokopová

Máme psa aneb Moje psí omyly

Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Pořídili jsme si tedy nejlepšího přítele. Zatím to vypadá, že je to přátelství naoko.

12.3.2024 v 12:11 | Karma článku: 21.46 | Přečteno: 559 | Diskuse
Počet článků 328 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 714

Povoláním výtvarnice - kreslím, fotografuji, píši, zajímám se o vše, někdy i o politiku. Zlobí mě lež, pokrytectví, nespravedlnost, nesoulad ve společnosti - i v mezilidských vztazích. Publikace mých článků a fejetonů v různých časopisech, knížka vzpomínek a příběhů, Vyprávěnky. 

mpantlikova@seznam.cz

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...