Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pořiďme si bazén…

7. 06. 2017 11:05:26
Účelem mého zamyšlení není reklama na toto „volnočasové“ zařízení, to v žádném případě... V naší malé zemičce se to modrými oválky bazénů jen hemží, viděli jsme to nedávno na leteckém snímku v televizi.

A televizní moderátor k tomu dodal, že bazénů v ČR přibývá, procentuálně na jednoho obyvatele jsme se prý již dostali na třetí místo v Evropě. Zahradní bazény jsou u nás v módě, rostou jako houby po dešti.

A proč by ne? Začalo léto, sezóna slunění, koupání, a to nejen u moře (kdo na to má), ale i u rybníku, na koupališti, nebo doma u vlastního bazénu... Je příjemné si v něm po celodenní práci osvěžit tělo, milé je si u něho za vlahého letního podvečera posedět a pobesedovat s přáteli...

Mít za horkých letních dnů vlastní bazén je určitě výhodné - ale pokud máte doma malé děti, i trochu nebezpečné... Statistiky prázdninových černých kronik bývají výmluvné... Děti – a voda... Stačí jen moment nepozornosti, a neštěstí je hotové...

Každá taková publikovaná smutná událost evokuje moje vzpomínky z dětství... Bazén, ani zahradní jezírko jsme tenkrát v chalupě samozřejmě neměli, ale i tak musili být rodiče opatrní, aby se nám dětem něco zlého nestalo...

Pro mne mohl být styk s vodou osudným již ve dvou letech... Uvnitř domku, na náspí (úzká, neprosklená veranda) přistavili kdysi rodiče škopek s dešťovou vodou, kterou maminka používala na praní prádla. Na dvoře jsme sice měli studnu s pumpou, ale voda v ní nebyla vhodná na praní, mýdlo se v ní sráželo a hrudkovatělo... K dřevěnému, asi přes metr vysokému škopku s vodou jsem si tehdy přitáhla kuchyňskou stoličku, vylezla na ni a prstíkem začala po vodě postrkovat dřívko, které mi připomínalo lodičku... Nevím jak se to stalo, ale najednou „žbluňk" a ocitla jsem se ve škopku, hlavou dolů... Chtěla jsem volat maminku, ale nešlo to... Jenom to kolem mne bublalo a nebylo nic slyšet... Měla jsem ale štěstí, maminka, která byla naproti v kuchyni, to žbluňknutí naštěstí zaslechla, přiběhla a z vody mě vytáhla... (Později se ve vesnici stala podobná událost, ale ta bohužel skončila tragicky.. . Jednalo se o dcerušku místního zahradníka).

Druhou nemilou příhodu s vodou jsem zažila později, už asi jako pětiletá. Kvůli tomu nedostatku vody na praní, zabudoval tatínek do země dvě metrové betonové skruže, do kterých stékala voda ze střešních okapů. Z bezpečnostních důvodů – aby do nich nespadla drůbež nebo my, děti, je opatřil pevným dřevěným víkem. Ten rozdělil na dvě poloviny, a ty, aby se daly otvírat, spojil železnými panty... Přitom si ale neuvědomil, že ty panty v neustálém styku s vodou časem zreziví...

Kterési odpoledne, když nebyli rodiče zrovna doma, hrály jsme si na dvorku s mojí o dva roky mladší sestrou na honěnou... Já jsem při tom pobíhání v zápalu hry skočila na dřevěné víko studny - spojovací zrezivělé panty nárazem povolily, polovina krytu se utrhla, a já se i s ní propadla do studny... V poslední chvíli se mi podařilo oběma rukama zachytit asi deseticentimetrového okraje betonové skruže. Dešťová voda ve studni byla částečně vybraná, ponořená jsem byla do ní pod kolena... Snažila jsem se silou mocí dostat ven, ale nešlo to... Betonové okraje studny byly široké a moje dětské ruce příliš drobné, měla jsem problém se tam vůbec udržet... Moje vyděšená sestřička na mě bezradně koukala, ale naštěstí nepokusila se mě zachraňovat, mohly jsme v té studni skončit obě...

Ale díkybohu, zase zasáhl andělíček - strážníček... Můj křik zaslechl soused, který cosi kutil na dvoře, přiběhl a vytáhl mě ze studny ven. Voda tam byla dost studená, protože jeho manželka mě okamžitě převlékla do suchého a strčila do postele pod peřinu...

Nakonec, jako bonus, ještě jedna skutečná příhoda, ale spíš tak trochu černý humor, kterou mi vyprávěli známí. Jejich sousedé si pořídili pěkný zahradní bazén, se kterým se chtěli pochlubit příbuzným. Přijela se na něj podívat celá rodina, i s pradědečkem a prababičkou. A jak se tak všichni u bazénu vesele bavili, nevšimli si, že jejich neposedný děda bloumá po jeho okraji... Najednou je vyrušilo „čvách“ a "žbluňk" – a jejich milý pradědeček, v kabátě - i v polobotkách se plácal ve vodě...

Takže – máte-li doma bazén, zahradní jezírko, nebo nějakou jinou nebezpečně nekrytou jímku nebo studnu, dávejte pozor - nejen na děti a na vaše neplovoucí domácí opeřence, ale případně i na neposedné pradědečky...

Krásné dovolenkové léto vám přeji...

Autor: Mirka Pantlíková | středa 7.6.2017 11:05 | karma článku: 14.09 | přečteno: 952x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

Bývaly doby…

Aneb návrat do míst, kdy nám kdysi bylo dobře... Bývaly doby, a bylo to krátce po roce 1989, kdy jsme o dovolené jezdili k moři... Bylo nám tehdy velmi vzácné to, co nám bylo po dlouhá léta odpíráno.

1.8.2017 v 15:40 | Karma článku: 13.26 | Přečteno: 573 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Když se u nás mlátilo...

Víte, co jsou to žňovky? Jsou to zelená, nakyslá jablíčka, která dozrávají v červenci a trhají se v době kolem žní. Proto se jim na Slovácku říká „žňovky, i když například na Valašsku, nevím proč, jim říkají skleněnky.

28.7.2017 v 17:56 | Karma článku: 18.43 | Přečteno: 565 | Diskuse

Mirka Pantlíková

První zájezd do kapitalistické ciziny

Dnes již není pro nás problémem vypravit se na dovolenou kamkoli ve světě. Samozřejmě jen tam, kam nám naše finance dovolí... Dávno je doba, kdy nám to dovoleno nebylo.

20.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 836 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Výlet do Hostýnských vrchů

Takzvaná tropická vedra, která nás sužovala ke konci června a začátkem července, byla opravdu úmorná... Byla dobrá tak leda ke koupání na koupališti, nebo v nějakém čistém, hygienicky nezávadného rybníčku, nebo přehradě...

9.7.2017 v 16:59 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 544 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Zuzana Fantová

Lež, máš krátké nohy!

Tuhle se mě někdo ptal, jestli stíhám číst noviny. "K tomu mám jednu historku," řekla jsem a hlavou mi běželo, že je konec léta a rána už jsou cítit podzimem.

16.8.2017 v 22:09 | Karma článku: 8.96 | Přečteno: 485 | Diskuse

Ivana Dianová

Jsem chlupatá, chlupatá

U mne si očividně daly sraz všechny chloupky naší rodiny. Nikdo je nechtěl, tak šly ke mně; co se budou vnucovat, no ne? A u mne se mají dobře...

16.8.2017 v 13:16 | Karma článku: 31.08 | Přečteno: 1953 | Diskuse

Viktorie Besó

Kdyby blbost nadnášela...

A je to tu zase! Gaussova křivka mé inteligence se začala loňského roku nenápadně vracet do normálu, což byl pocit úlevný. Jenže před osmi měsíci nastal zvrat a jsme tam, kde jsme byli. Možná ještě hlouběji.

16.8.2017 v 10:39 | Karma článku: 37.53 | Přečteno: 4602 | Diskuse

Edna Nová

Jak lze žít v cizím městě za minimum peněz (3 měsíce punku v Ostravě)

Pražská holka odjela na 3 měsíce do Ostravy. Ještě ke všemu skoro bez peněz. Avšak ve dvou se to lépe táhne (socka k socce sedá). Zjistila, že bez práce nejsou ani ty hnusný koblihy za 6 korun. Ironicky a s nadhledem.

16.8.2017 v 9:31 | Karma článku: 31.10 | Přečteno: 1543 | Diskuse

Ivana Dianová

Volba

Přilezla jsem k ní po čtyřech, k posledku už jsem se spíše jen plazila, vyčerpaná až k bolesti, strašlivé bolesti. Moje poslední naděje při už jenom zbytečku víry. Buď mi pomůže, a nebo chci... A nebo už nechci, věděla jsem.

15.8.2017 v 0:01 | Karma článku: 25.29 | Přečteno: 867 | Diskuse
Počet článků 141 Celková karma 14.01 Průměrná čtenost 692

Povoláním výtvarnice, kreslím, fotografuji, čtu, píšu, zajímám se o vše, i o politiku. V blogu naleznete mé postřehy, osobní vzpomínky, trapasy a trapásky, samozřejmě i mé  vlastní. Stále je o čem přemýšlet.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.