Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sejdeme se v Plzeňském dvoře…

19. 05. 2017 16:54:05
Milý spolužáku (spolužačko), Tvoje účast na srazu je nutná - za každého počasí a za jakéhokoliv Tvého fyzického či duševního rozpoložení... A proto neváhej - přijeď, přibelhej se, dokulhej, připlaz se... Jsi očekáván...

V sobotu ráno byla mlha. Manžel pravil, že do Brna musíme vyrazit nejpozději v devět, jinak to prý nestihneme. Slíbila jsem mu to, ale jako obvykle slib nesplnila, od domu jsme vystartovali až o půl desáté. On je akurátní, bylo to na něho příliš... Odmlčel se, a vydrželo mu to přes moje různé fígle téměř až do Brna. Tam jsme nejprve hledali ulici Těsnou, kde jsem si měla u jednoho pána vyzvednout jeho autorskou knihu o víně. Po delším bloudění jsme tuto brněnskou slepou ulici konečně objevili. Dlouho jsme se tam nezdrželi, ale k domu paní S..., kde jsme měli domluvený nocleh, jsme dorazili až ve třináct třicet.

Jen co jsem se převlékla a trochu upravila, uháněli jsme do restaurace Plzeňský dvůr, na místo našeho srazu se spolužáky z brněnské ŠUŘky. Přijeli jsme včas, bylo přesně čtrnáct hodin, termín našeho setkání. Rozloučila jsem se s manželem, který vyhradil sobotní odpoledne vlastním záležitostem, a já vešla dovnitř.

V rozlehlé místnosti v prvém patře sedělo u prostřených stolů okolo dvacítky mých bývalých spolužáků a spolužaček. Po chvíli nám rozlil číšník do pohárů činzáno, Láďa S... pronesl jako obvykle svým zvučným barytonem přípitek a slavnostní stolování začalo. Prohlížela jsem si elegantní, usměvavé dámy i prošedivělé pány, někdejší rozverné - a rozjívené osazenstvo naší třídy. Po obědě, kdy začala rušná zábava, přibylo ještě několik opozdilců, mezi nimi i Svaťa Ž..., známý organizátor a třídní bavič, který se skutečně, jak bylo už psáno na pozvánce, mezi nás doslova dobelhal. Aby mohl přijít, musil prý podepsat v nemocnici revers, momentálně tam prý pobýval kvůli náhlému „ochoření“ páteře, ischiasu. Jeho tělesná indispozice byla patrna jak podle nalomených zad, tak i podle jeho z počátku zasmušilé nálady, pro něho zcela netypické.

Po chvíli někdo zavelel „a bude se fotografovat“ a všichni jsme se poslušně seřadili, aby této tradiční povinnosti bylo učiněno zadost... A pak již nastala chvíle pro zábavu, vzpomínky a povídání, jak ve skupinkách, tak i ve dvojicích. Vždyť po těch pěti letech, kdy jsme se viděli naposled, bylo o čem... Nejvíc nás rozveselily zápisky humorných a trefných kantorských rčení, ale i žákovské kresby karikatur, tak jak je zaznamenala a uchovala ve svém deníčku naše spolužačka Eva S...

Při společné zábavě a popíjení dobrého vínka nám čas rychle ubíhal, vydrželi jsme až do dvaadvacáté hodiny, kdy se naše poněkud ovíněná společnost začala pomalu rozcházet. „Tentokrát se sejdeme namísto po pěti - již po třech letech,“ slibovali jsme si...

Toto milé setkání evokovalo atmosféru, která byla mezi námi před 45 lety... Přes šediny, vrásky i zkušenosti zralého věku, cítili jsme se na tomto srazu jako tenkrát, v dobách našeho mládí... Tedy kromě těch, kteří na sraz nepřišli, a bohužel i těch, kteří už na něj ani přijít nemohli... To nám bylo líto nejvíc...

***

Poznámka: Od té doby jsme se začali spolu scházet již jen po třech letech, a poslední dobou se scházíme po roce. Čas chvátá, do brněnské restaurace Plzeňský dvůr nás přichází čím dál, tím méně... Je to smutné, ale je tomu tak. Takový je život... „Je čas přicházení, ale i čas odcházení“ - a netýká se to bohužel jen třídních srazů... Doufám ale, že letos na podzim se s naší klasou zase sejdeme - a bude nás aspoň do dvacítky... Na shledanou, přátelé...

Autor: Mirka Pantlíková | pátek 19.5.2017 16:54 | karma článku: 15.40 | přečteno: 560x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

Svatba s podmínkou...

Maminka neměla ráda faráře, zejména ty katolické - a vůbec se tím netajila. A po tom, co jsem se později, v dospělosti, dozvěděla o příčině její nelásky k nim, jsem se tomu ani nedivila.

17.9.2017 v 17:27 | Karma článku: 28.02 | Přečteno: 1009 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Cesta byla suchá, sem tam mokrá…

V sobotu druhého září nepršelo, proto jsme toho využili a jeli na výlet. Kam? No přece na naše milé Valašsko... Ze Zlína přes Vizovice, Jasennou, Sirákov, Vsetín - až do Velkých Karlovic – a odtud směrem na Čarták a kopec Soláň.

4.9.2017 v 11:37 | Karma článku: 12.50 | Přečteno: 313 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Povídání o snu, rajčatech a o počasí…

„Některý den je zkrátka blbec, a ať děláte, co děláte, všecko se nakonec v řit obrátí,“ říkával můj bývalý spolupracovník Bohouš. On byl aranžér a měl zkušenosti... „Tak si představ," povídal mi jednou, "co se mi nedávno stalo."

30.8.2017 v 16:23 | Karma článku: 13.17 | Přečteno: 347 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Vzpomínka na Paříž 1968 (3)

Poprvé jsme tedy navštíviil Paříž v létě 1968 za tzv.„pražského jara,“ v době, kdy byl na naše polit. představitele číněn ze strany Moskvy nátlak, aby se u nás změnil kurs nastoupeného vývoje.

25.8.2017 v 14:59 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 316 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

Prosim, taxi

Nas odlet z Cech do Ameriky byl stanoven na 12. 9.v 7:00 hodin rano. S manzelem jzme si sli brzy vecer lehnout a nastavili si na treti hodinu rano budik. Nas taxikar brach udelal totez ve svem domove.

19.9.2017 v 19:40 | Karma článku: 7.68 | Přečteno: 159 | Diskuse

Edna Nová

Jsem romantická jako každý průměrný chlap

Což muže trochu vyvádí z rovnováhy. Čekají něžnou, éterickou dívkou a dorazí cynická potvora s plnou pusou trapných šovinistických keců.

19.9.2017 v 13:12 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 739 | Diskuse

Michaela Vaščíková

První pomoc - vždyť jde o moc 21. díl

Přehřátí ​vzniká působením vysoké okolní teploty na postiženého. Konečně se v tomto článku dozvíte rozdíl mezi úžehem a úpalem, já osobně si to stále pletu :0) Čerpám i nadále z publikace pro děti "první pomoc není věda" od ČK

19.9.2017 v 7:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Michaela Vaščíková

První pomoc - vždyť jde o moc 20. díl

Popáleniny - způsobuje "suché" horko s hořícím předmětem - při působení "vlhkého" horka vznikají opařeniny - mohou vzniknout sáláním při přenosu tepelné energie vzduchem - i elektrickým proudem

18.9.2017 v 6:56 | Karma článku: 3.52 | Přečteno: 79 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Svatba s podmínkou...

Maminka neměla ráda faráře, zejména ty katolické - a vůbec se tím netajila. A po tom, co jsem se později, v dospělosti, dozvěděla o příčině její nelásky k nim, jsem se tomu ani nedivila.

17.9.2017 v 17:27 | Karma článku: 28.02 | Přečteno: 1009 | Diskuse
Počet článků 147 Celková karma 14.40 Průměrná čtenost 685

Kreslím, fotografuji, čtu, píšu, zajímám se o vše, i o politiku. V blogu naleznete moje postřehy, osobní vzpomínky, trapasy a trapásky, samozřejmě  i  mé  vlastní. Stále je o čem přemýšlet.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.