Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sejdeme se v Plzeňském dvoře…

19. 05. 2017 16:54:05
Milý spolužáku (spolužačko), Tvoje účast na srazu je nutná - za každého počasí a za jakéhokoliv Tvého fyzického či duševního rozpoložení... A proto neváhej - přijeď, přibelhej se, dokulhej, připlaz se... Jsi očekáván...

V sobotu ráno byla mlha. Manžel pravil, že do Brna musíme vyrazit nejpozději v devět, jinak to prý nestihneme. Slíbila jsem mu to, ale jako obvykle slib nesplnila, od domu jsme vystartovali až o půl desáté. On je akurátní, bylo to na něho příliš... Odmlčel se, a vydrželo mu to přes moje různé fígle téměř až do Brna. Tam jsme nejprve hledali ulici Těsnou, kde jsem si měla u jednoho pána vyzvednout jeho autorskou knihu o víně. Po delším bloudění jsme tuto brněnskou slepou ulici konečně objevili. Dlouho jsme se tam nezdrželi, ale k domu paní S..., kde jsme měli domluvený nocleh, jsme dorazili až ve třináct třicet.

Jen co jsem se převlékla a trochu upravila, uháněli jsme do restaurace Plzeňský dvůr, na místo našeho srazu se spolužáky z brněnské ŠUŘky. Přijeli jsme včas, bylo přesně čtrnáct hodin, termín našeho setkání. Rozloučila jsem se s manželem, který vyhradil sobotní odpoledne vlastním záležitostem, a já vešla dovnitř.

V rozlehlé místnosti v prvém patře sedělo u prostřených stolů okolo dvacítky mých bývalých spolužáků a spolužaček. Po chvíli nám rozlil číšník do pohárů činzáno, Láďa S... pronesl jako obvykle svým zvučným barytonem přípitek a slavnostní stolování začalo. Prohlížela jsem si elegantní, usměvavé dámy i prošedivělé pány, někdejší rozverné - a rozjívené osazenstvo naší třídy. Po obědě, kdy začala rušná zábava, přibylo ještě několik opozdilců, mezi nimi i Svaťa Ž..., známý organizátor a třídní bavič, který se skutečně, jak bylo už psáno na pozvánce, mezi nás doslova dobelhal. Aby mohl přijít, musil prý podepsat v nemocnici revers, momentálně tam prý pobýval kvůli náhlému „ochoření“ páteře, ischiasu. Jeho tělesná indispozice byla patrna jak podle nalomených zad, tak i podle jeho z počátku zasmušilé nálady, pro něho zcela netypické.

Po chvíli někdo zavelel „a bude se fotografovat“ a všichni jsme se poslušně seřadili, aby této tradiční povinnosti bylo učiněno zadost... A pak již nastala chvíle pro zábavu, vzpomínky a povídání, jak ve skupinkách, tak i ve dvojicích. Vždyť po těch pěti letech, kdy jsme se viděli naposled, bylo o čem... Nejvíc nás rozveselily zápisky humorných a trefných kantorských rčení, ale i žákovské kresby karikatur, tak jak je zaznamenala a uchovala ve svém deníčku naše spolužačka Eva S...

Při společné zábavě a popíjení dobrého vínka nám čas rychle ubíhal, vydrželi jsme až do dvaadvacáté hodiny, kdy se naše poněkud ovíněná společnost začala pomalu rozcházet. „Tentokrát se sejdeme namísto po pěti - již po třech letech,“ slibovali jsme si...

Toto milé setkání evokovalo atmosféru, která byla mezi námi před 45 lety... Přes šediny, vrásky i zkušenosti zralého věku, cítili jsme se na tomto srazu jako tenkrát, v dobách našeho mládí... Tedy kromě těch, kteří na sraz nepřišli, a bohužel i těch, kteří už na něj ani přijít nemohli... To nám bylo líto nejvíc...

***

Poznámka: Od té doby jsme se začali spolu scházet již jen po třech letech, a poslední dobou se scházíme po roce. Čas chvátá, do brněnské restaurace Plzeňský dvůr nás přichází čím dál, tím méně... Je to smutné, ale je tomu tak. Takový je život... „Je čas přicházení, ale i čas odcházení“ - a netýká se to bohužel jen třídních srazů... Doufám ale, že letos na podzim se s naší klasou zase sejdeme - a bude nás aspoň do dvacítky... Na shledanou, přátelé...

Autor: Mirka Pantlíková | pátek 19.5.2017 16:54 | karma článku: 15.40 | přečteno: 551x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

První zájezd do kapitalistické ciziny

Dnes již není pro nás problémem vypravit se na dovolenou kamkoli ve světě. Samozřejmě jen tam, kam nám naše finance dovolí... Dávno je doba, kdy nám to dovoleno nebylo.

20.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 12.22 | Přečteno: 745 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Výlet do Hostýnských vrchů

Takzvaná tropická vedra, která nás sužovala ke konci června a začátkem července, byla opravdu úmorná... Byla dobrá tak leda ke koupání na koupališti, nebo v nějakém čistém, hygienicky nezávadného rybníčku, nebo přehradě...

9.7.2017 v 16:59 | Karma článku: 12.60 | Přečteno: 510 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Takže, dnes dostaneme vysvědčení…

„Sláva, dnes je poslední červnový den, končí školní rok, dostaneme vysvědčení – a šmytec. Konec trápení, začínají nám prázdniny...“

30.6.2017 v 12:25 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 312 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Výlet do Těrchové a Vrátné doliny

Koncem července 2013 jsme si s manželem vyjeli do blízkého zahraničí, na Slovensko. Ráda na to vzpomínám - a protože mám k dispozici i nějaké fotografie a videa, podělím se s vámi...

20.6.2017 v 15:41 | Karma článku: 14.52 | Přečteno: 480 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Karla Bennett

Nikdy neni pozde zmenit svuj zivot.

"Laska kvete v kazdem veku a nikdy neni pozde zmenit svuj zivot," rekla mi moje kamaradka "S", kdyz pred dvanacti lety potkala o devet let starsiho 59ti leteho cerstveho vdovce.

25.7.2017 v 21:29 | Karma článku: 11.36 | Přečteno: 516 | Diskuse

Daniela Bulířová

Jak uskutečnit své sny

Jak přijít na to, co vlastně od života chci? Jak najít odpověď na otázku, kterým směrem se vydat pokud zrovna stojím na rozcestí osudu?

25.7.2017 v 8:40 | Karma článku: 5.39 | Přečteno: 186 | Diskuse

Aneta Nováková

Prostituce? Snadná práce!

Ty holky se nemají vůbec špatně. Jezdí si za vydělané peníze na dovolené, kupují značkové oblečení, šperky a užívají života plnými doušky.

24.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 20.23 | Přečteno: 1302 | Diskuse

Ivana Dianová

Sviňucha

Nejdřív jsem si ji prohlížela z dálky, no, ze tří metrů, upřesním, a zezadu. Ten účes by se mi moc líbil: rafinovaně několika odstíny téže barvy zkrášlené vlasy do půli zad, střih tip tip. Fakt paráda!

24.7.2017 v 16:24 | Karma článku: 25.81 | Přečteno: 885 | Diskuse

Daniela Bulířová

Náš vztah je odrazem naší vlastní sebeúcty

Co dovolíme druhým, je jen naše volba. To, jak s námi zacházejí druzí, je jen nastaveným zrcadlem toho, jak se k sobě chováme my sami.

24.7.2017 v 10:28 | Karma článku: 10.47 | Přečteno: 579 | Diskuse
Počet článků 139 Celková karma 13.20 Průměrná čtenost 691

Povoláním výtvarnice, kreslím, fotografuji, čtu, píšu, zajímám se o vše, i o politiku. V blogu naleznete mé postřehy, osobní vzpomínky, trapasy a trapásky, samozřejmě i mé  vlastní. Stále je o čem přemýšlet.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.