Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nezvaní hosté...

12. 05. 2017 16:23:01
"Host do domu - Bůh do domu, " - anebo čagan do ruky? Nebojte se, nebudu vás tady obtěžovat úvahou o imigrantech, toho je všude víc jak dost...

Dopoledne, při vaření oběda, vletělo něco oknem do kuchyně a začalo to špacírovat po podlaze. Myslila jsem si, že je to nějaká včelka, ty mám odjakživa v úctě, a to nejen kvůli medu, ale i kvůli jejich píli a pracovitosti. Byla to ale vosa. Tu žlutou, pruhovanou potvůrku kvůli její všetečnosti ráda nemám, protentokrát jsem jí ale velkomyslně darovala život. Dokonce jsem jí pomohla oknem vyletět ven, na vzduch.

Z dětství a mládí, prožitých na venkově, jsem zvyklá na různé nezvané hosty, kteří se otevřenými okny vloudí do domu a pak se přiživují na cizím... Není se jim ale co divit, každý dělá co umí, ani my, lidé, nejsme jiní... Žádný živočich, vhodný ke konzumu, ať už dvounohý, čtyřnohý, nebo i beznohý (s ploutvemi), není si před námi, lidmi, jistý...

Ale vraťme se k té „boží havěti." Dříve, za mého dětství, bývalo v oknech venkovských chalup plno barevných muškátů, které svou „osobitou, pronikavou vůní“ odpuzovaly mouchy. V sednicích zase visely od stropu mucholapky, sladké a lstivé lákadlo. Ty mucholapky, zdá se, už zcela vymizely - spolu i s otevřenými kompostovými jámami, hnojáky, které bývaly přirozenou venkovskou muší „množírnou.“

V červenci, v době dozrávání meruněk, broskví - a zejména hrušek, bývalo trápení s dotěrnými vosami, které lákalo vše sladké, zejména povidla, marmelády a džemy. Kdysi mi u sousedů nabídli beleše - dva smažené vdolky slepené k sobě meruňkovou marmeládou...(Neplést si s B-koblihami...) S chutí jsem se do nich zakousla a když jsem byla asi v polovině, koukám, že z té zbývající slepené půlky se třepou nožičky rozpůlené a mnou z části snědené vosy... Ta se tam, nešťastnice, přichomejtla, a tím druhým přilepeným belešem tam zůstala uvězněna... Ach jo... Ty dobré belíšky jsem samozřejmě nedojedla, nějak mi přestaly chutnat...

Občas něco podobného zažíváme na chatě, nebo na naší venkovské chalupě, kde se se sourozenci a jejich rodinami scházíme zpravidla v létě.

Oběd tam vařím v kuchyni, ale maso peču obvykle v remosce na verandě. Kdysi jsme si na louce před chalupou udělali táborák, opékali jsme špekáčky, popíjeli vínko a povídali si. Po setmění dostal kdosi z nás chuť na studená kuřecí stehýnka. Přinesla jsem je tady na talíři, a tam, u ohníčku, jsme si na nich s chlebem a okurkou pochutnávali. Dvě z nich, která nám zbyla, jsem potmě vrátila k těm, co zůstaly na verandě.

Ráno jsem nevěřila svým očím, zbylé dílky kuřete byly v remosce obsypané černými mravenci...Ti lumpíci si udělali na zdi cestičku a po ní docupitali zvenčí na verandu - a odtud do remosky s masem. Byli tam určitě i v noci, nikdo z nás si jich ale v té tmě u ohníčku nevšiml....(Nikomu jsem o tom tehdy samozřejmě neřekla, nechtěla jsem kazit náladu).

Pravda ale je, že podle chuti to tenkrát nikdo nepoznal - ti černí neposedové chutnali úplně stejně jako maso z upečeného kuřete... A jak se říká: „Člověk prý opravdu neví z čeho ztloustne,“ a také prý „dobré prase, všecko spase..." Dobrou chuť... :-)

Autor: Mirka Pantlíková | pátek 12.5.2017 16:23 | karma článku: 14.21 | přečteno: 704x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

Svatba s podmínkou...

Maminka neměla ráda faráře, zejména ty katolické - a vůbec se tím netajila. A po tom, co jsem se později, v dospělosti, dozvěděla o příčině její nelásky k nim, jsem se tomu ani nedivila.

17.9.2017 v 17:27 | Karma článku: 28.02 | Přečteno: 1009 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Cesta byla suchá, sem tam mokrá…

V sobotu druhého září nepršelo, proto jsme toho využili a jeli na výlet. Kam? No přece na naše milé Valašsko... Ze Zlína přes Vizovice, Jasennou, Sirákov, Vsetín - až do Velkých Karlovic – a odtud směrem na Čarták a kopec Soláň.

4.9.2017 v 11:37 | Karma článku: 12.50 | Přečteno: 313 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Povídání o snu, rajčatech a o počasí…

„Některý den je zkrátka blbec, a ať děláte, co děláte, všecko se nakonec v řit obrátí,“ říkával můj bývalý spolupracovník Bohouš. On byl aranžér a měl zkušenosti... „Tak si představ," povídal mi jednou, "co se mi nedávno stalo."

30.8.2017 v 16:23 | Karma článku: 13.17 | Přečteno: 347 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Vzpomínka na Paříž 1968 (3)

Poprvé jsme tedy navštíviil Paříž v létě 1968 za tzv.„pražského jara,“ v době, kdy byl na naše polit. představitele číněn ze strany Moskvy nátlak, aby se u nás změnil kurs nastoupeného vývoje.

25.8.2017 v 14:59 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 316 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

Prosim, taxi

Nas odlet z Cech do Ameriky byl stanoven na 12. 9.v 7:00 hodin rano. S manzelem jzme si sli brzy vecer lehnout a nastavili si na treti hodinu rano budik. Nas taxikar brach udelal totez ve svem domove.

19.9.2017 v 19:40 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 159 | Diskuse

Edna Nová

Jsem romantická jako každý průměrný chlap

Což muže trochu vyvádí z rovnováhy. Čekají něžnou, éterickou dívkou a dorazí cynická potvora s plnou pusou trapných šovinistických keců.

19.9.2017 v 13:12 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 739 | Diskuse

Michaela Vaščíková

První pomoc - vždyť jde o moc 21. díl

Přehřátí ​vzniká působením vysoké okolní teploty na postiženého. Konečně se v tomto článku dozvíte rozdíl mezi úžehem a úpalem, já osobně si to stále pletu :0) Čerpám i nadále z publikace pro děti "první pomoc není věda" od ČK

19.9.2017 v 7:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Michaela Vaščíková

První pomoc - vždyť jde o moc 20. díl

Popáleniny - způsobuje "suché" horko s hořícím předmětem - při působení "vlhkého" horka vznikají opařeniny - mohou vzniknout sáláním při přenosu tepelné energie vzduchem - i elektrickým proudem

18.9.2017 v 6:56 | Karma článku: 3.52 | Přečteno: 79 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Svatba s podmínkou...

Maminka neměla ráda faráře, zejména ty katolické - a vůbec se tím netajila. A po tom, co jsem se později, v dospělosti, dozvěděla o příčině její nelásky k nim, jsem se tomu ani nedivila.

17.9.2017 v 17:27 | Karma článku: 28.02 | Přečteno: 1009 | Diskuse
Počet článků 147 Celková karma 14.42 Průměrná čtenost 686

Kreslím, fotografuji, čtu, píšu, zajímám se o vše, i o politiku. V blogu naleznete moje postřehy, osobní vzpomínky, trapasy a trapásky, samozřejmě  i  mé  vlastní. Stále je o čem přemýšlet.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.