Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nezvaní hosté...

12. 05. 2017 16:23:01
"Host do domu - Bůh do domu, " - anebo čagan do ruky? Nebojte se, nebudu vás tady obtěžovat úvahou o imigrantech, toho je všude víc jak dost...

Dopoledne, při vaření oběda, vletělo něco oknem do kuchyně a začalo to špacírovat po podlaze. Myslila jsem si, že je to nějaká včelka, ty mám odjakživa v úctě, a to nejen kvůli medu, ale i kvůli jejich píli a pracovitosti. Byla to ale vosa. Tu žlutou, pruhovanou potvůrku kvůli její všetečnosti ráda nemám, protentokrát jsem jí ale velkomyslně darovala život. Dokonce jsem jí pomohla oknem vyletět ven, na vzduch.

Z dětství a mládí, prožitých na venkově, jsem zvyklá na různé nezvané hosty, kteří se otevřenými okny vloudí do domu a pak se přiživují na cizím... Není se jim ale co divit, každý dělá co umí, ani my, lidé, nejsme jiní... Žádný živočich, vhodný ke konzumu, ať už dvounohý, čtyřnohý, nebo i beznohý (s ploutvemi), není si před námi, lidmi, jistý...

Ale vraťme se k té „boží havěti." Dříve, za mého dětství, bývalo v oknech venkovských chalup plno barevných muškátů, které svou „osobitou, pronikavou vůní“ odpuzovaly mouchy. V sednicích zase visely od stropu mucholapky, sladké a lstivé lákadlo. Ty mucholapky, zdá se, už zcela vymizely - spolu i s otevřenými kompostovými jámami, hnojáky, které bývaly přirozenou venkovskou muší „množírnou.“

V červenci, v době dozrávání meruněk, broskví - a zejména hrušek, bývalo trápení s dotěrnými vosami, které lákalo vše sladké, zejména povidla, marmelády a džemy. Kdysi mi u sousedů nabídli beleše - dva smažené vdolky slepené k sobě meruňkovou marmeládou...(Neplést si s B-koblihami...) S chutí jsem se do nich zakousla a když jsem byla asi v polovině, koukám, že z té zbývající slepené půlky se třepou nožičky rozpůlené a mnou z části snědené vosy... Ta se tam, nešťastnice, přichomejtla, a tím druhým přilepeným belešem tam zůstala uvězněna... Ach jo... Ty dobré belíšky jsem samozřejmě nedojedla, nějak mi přestaly chutnat...

Občas něco podobného zažíváme na chatě, nebo na naší venkovské chalupě, kde se se sourozenci a jejich rodinami scházíme zpravidla v létě.

Oběd tam vařím v kuchyni, ale maso peču obvykle v remosce na verandě. Kdysi jsme si na louce před chalupou udělali táborák, opékali jsme špekáčky, popíjeli vínko a povídali si. Po setmění dostal kdosi z nás chuť na studená kuřecí stehýnka. Přinesla jsem je tady na talíři, a tam, u ohníčku, jsme si na nich s chlebem a okurkou pochutnávali. Dvě z nich, která nám zbyla, jsem potmě vrátila k těm, co zůstaly na verandě.

Ráno jsem nevěřila svým očím, zbylé dílky kuřete byly v remosce obsypané černými mravenci...Ti lumpíci si udělali na zdi cestičku a po ní docupitali zvenčí na verandu - a odtud do remosky s masem. Byli tam určitě i v noci, nikdo z nás si jich ale v té tmě u ohníčku nevšiml....(Nikomu jsem o tom tehdy samozřejmě neřekla, nechtěla jsem kazit náladu).

Pravda ale je, že podle chuti to tenkrát nikdo nepoznal - ti černí neposedové chutnali úplně stejně jako maso z upečeného kuřete... A jak se říká: „Člověk prý opravdu neví z čeho ztloustne,“ a také prý „dobré prase, všecko spase..." Dobrou chuť... :-)

Autor: Mirka Pantlíková | pátek 12.5.2017 16:23 | karma článku: 14.17 | přečteno: 637x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

Sejdeme se v Plzeňském dvoře…

Milý spolužáku (spolužačko), Tvoje účast na srazu je nutná - za každého počasí a za jakéhokoliv Tvého fyzického či duševního rozpoložení... A proto neváhej - přijeď, přibelhej se, dokulhej, připlaz se... Jsi očekáván...

19.5.2017 v 16:54 | Karma článku: 13.42 | Přečteno: 476 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Prvomájový Provodov...

Pryč jsou ty doby, kdy jsme musili povinně do průvodu. Přiznám se, že v podniku, kde se účast kontrolovala, jsme se po domluvě s kolegyní v prvomájovém "jásání" pravidelně střídaly. Jednou šla ona a omluvila mne, podruhé zase já.

3.5.2017 v 9:03 | Karma článku: 8.13 | Přečteno: 195 | Diskuse

Mirka Pantlíková

"Napajedla tam sů, ej, kde sa voda točí..."

V pátek 29. bylo zrána zamračeno, pak se to ale rozebralo, slunce vykouklo z mraků, a my jsme se vydali na výlet do blízkých Napajedel. Po těch chladných, deštivých, větrných dnech, a mrazivých nocích, to byla oáza na duši.

1.5.2017 v 9:39 | Karma článku: 10.63 | Přečteno: 222 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

Zajímavostí na něm je, že ten pán má svého imaginárního kolegu, se kterým stále živě komunikuje. Nadává mu, když se mu něco nedaří a chodí spolu kouřit. Nejdřív jsem to samozřejmě nepochopila a na poprvé přinesla dvě kávy...

26.5.2017 v 11:11 | Karma článku: 12.82 | Přečteno: 749 | Diskuse

Zuzana Pšajtová

Porno v krabici

Slovo porno používá dnešní společnost pro dvě označení. Pro klasické porno (to je dělání dětí před kamerou) a pro chuťově povedená jídla. Z obou možností máte totiž hluboký smyslový prožitek. Pokud tedy nejste frigidní anorektik.

25.5.2017 v 20:40 | Karma článku: 16.68 | Přečteno: 950 | Diskuse

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

S tím internetem nám to ale jde nějak z kopce. Včera v noci jsem nemohla spát a vlezla zase na Tinder. Jen za dvě hodiny mám tolik fotek nádobíčka, že už v tom mám maglajs. Chtělo by to rovnou k fotce přiložit cedulku...

25.5.2017 v 14:25 | Karma článku: 12.09 | Přečteno: 1135 | Diskuse

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

První porozchodová fáze je většinou o tom, projíždět si ten vztah celý znovu dokola a vytahovat to nejhorší, aby člověk nesmutnil a nenakráčel rovnou na most. Hezky se utvrdit v tom, jaký to byl zmetek.

24.5.2017 v 13:08 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 1227 | Diskuse

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

Za dvě hodiny se dozvím zprávu, která mi úplně nalajnuje následující život. Čekám na výsledky krevního testu, které buď potvrdí, nebo vyvrátí těhotenství. Fór je v tom, že jsme se ráno s Lukášem rozešli. Mazec.

23.5.2017 v 14:00 | Karma článku: 18.05 | Přečteno: 1802 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 12.25 Průměrná čtenost 691

Povoláním výtvarnice, kreslím, fotografuji, čtu, píšu, zajímám se o vše, i o politiku. V blogu naleznete mé postřehy, osobní vzpomínky, trapasy a trapásky, samozřejmě i mé  vlastní. Stále je o čem přemýšlet.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.