Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dnešní pomlázkový den

17. 04. 2017 19:21:44
proběhl poměrně klidně, tak, jak už to u nás poslední roky bývá. Včera, v neděli, jsem uvařila sváteční oběd i na dnešní den - polévku z kostí s játrovými knedlíčky a vepřové kotlety na houbách.

Od soboty jsem měla i jakýsi moučník – můj oblíbený valentýnský tvarohový řez - získaný z internetu. Při vaření používám tradičních receptů mé maminky, která byla výborná kuchařka, ale ráda si občas zaexperimentuji i něčím zajímavým, ne příliš složitým, z internetových stránek...

A protože ctím velikonoční tradice, v neděli jsem nabarvila i desítku vajíček, tentokrát dokonce bílých. Raději vařím velikonoční vajíčka v cibulových slupkách, pokud je slupek hodně, vajíčka získají krásně tmavě okrovou barvu, ale tentokrát jsem k barvení vajec použila barvičky zakoupené v blízké samoobsluze.

Koledníků nepřišlo mnoho, (svobodná děvčata doma již nemáme), takže přišlo jen několik příbuzných a známých... Ale - i když jsem si tatarem slizla pod kolínka jen symbolicky, doufám, že se to kladně projeví na mém zdraví a celoroční svěžesti... :-) Velikonoční mrskači si u nás vykoledovali malé pohoštěníčko, malované vejce, nějaký ten groš, a ti dospělí i frťánka fernetu, nebo becherovky – mohli si vybrat. Na připravenou Bzeneckou lipku již nedošlo... U nás se to s alkoholem nepřehání, ale když už se nějaká ta láhvinka otevře určitě se zmární. Ale to většinou o svátcích, nebo o narozeninových oslavách.

Vzpomínám na naše venkovské Velikonoce na Kyjovsku. Ta šlahačka, jak se tam říká, pro nás, děti, začínala už o velikonoční neděli. To jsme se, my holky, už odpoledne bály vyjít ven, aby nás nějaký „šlaháč“ s pokřikem „naša platí“ neprohnal... A o velikonočním pondělí jsme vstávaly hodně brzy. Kluci, šlaháči, si přivstali, a mnohdy nás překvapili ještě v posteli. I mně se to kdysi stalo...To víte, domky se tehdy zamykaly jen na noc, přes den mohl do chalupy přijít kde kdo. No, tenkrát mě ta banda kluků překvapila ještě v pyžamu a s tatarama mě prohnala kolem hnojáku – a vlastně po celém dvoře... (No, aspoň mám dnes na co vzpomínat). Příště jsem si již dala pozor a vstala raději dřív, abych byla na ten pondělní humbuk jaksepatří připravená... V úterý po Velikonocích, prý aby to děvčatům nebylo líto, bylo zase jejich „naša platí“ - mohly jít zase ony vyšlahat kluky. Bylo by to spravedlivé, ale málokdy se to praktikovalo... Kluci by si to samozřejmě líbit nenechali a děvčice by to mohly od nich schytat ještě jednou... (O genderovém šílenství tehdy ještě nebylo ani potuchy.)

Letošní Velikonoce dnešním dnem končí, někteří nezkušení "koledníci," kteří to s těmi frťánky pálené, nebo koštovačkami vína přehnali, budou mít možná ještě i zítra po ránu těžkou hlavu - ale s tím musíli počítat - a i s množstvím pohotovostních strážců pořádku na silnicích... A je to tak správné, pořádek musí být... Někteří řidiči ještě stále nemají rozum – je to bohužel vidět i na statistice dopravních nehod...

Na závěr malá vzpomínka. Kdysi po velikonočních svátcích kolem půlnoci někdo zazvonil u našich dveří. Otevřu - za dveřmi stojí úplně cizí mužský, boty v ruce, a ptá se. „Paní, su tady doma?“ „Nejste,“ já na to. „A kde teda bydlím?“ „To nevím – a v kterém bloku bydlíte?“ „Nevím.“ „A jak se jmenujete?“ „No, to byste tak ráda věděla," na to on, „já vám to tady řeknu, a vy mě pak budete pomlouvat..." Tož tak - komu není rady, tomu není pomoci.

No, doufám, že se snad ten „ovíněný pán“ tenkrát přece jen domů dostal, i když - stejných bloků, v kterém bydlíme my, je v naší čtvrti čtrnáct, v každém z nich je pět domů, a v každém domě je šest bytů... Ach jo - těžká bývají opilcova rána, potažmo i noci...

Autor: Mirka Pantlíková | pondělí 17.4.2017 19:21 | karma článku: 13.43 | přečteno: 488x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

První zájezd do kapitalistické ciziny

Dnes již není pro nás problémem vypravit se na dovolenou kamkoli ve světě. Samozřejmě jen tam, kam nám naše finance dovolí... Dávno je doba, kdy nám to dovoleno nebylo.

20.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 12.22 | Přečteno: 745 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Výlet do Hostýnských vrchů

Takzvaná tropická vedra, která nás sužovala ke konci června a začátkem července, byla opravdu úmorná... Byla dobrá tak leda ke koupání na koupališti, nebo v nějakém čistém, hygienicky nezávadného rybníčku, nebo přehradě...

9.7.2017 v 16:59 | Karma článku: 12.60 | Přečteno: 510 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Takže, dnes dostaneme vysvědčení…

„Sláva, dnes je poslední červnový den, končí školní rok, dostaneme vysvědčení – a šmytec. Konec trápení, začínají nám prázdniny...“

30.6.2017 v 12:25 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 312 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Výlet do Těrchové a Vrátné doliny

Koncem července 2013 jsme si s manželem vyjeli do blízkého zahraničí, na Slovensko. Ráda na to vzpomínám - a protože mám k dispozici i nějaké fotografie a videa, podělím se s vámi...

20.6.2017 v 15:41 | Karma článku: 14.52 | Přečteno: 480 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Karla Bennett

Nikdy neni pozde zmenit svuj zivot.

"Laska kvete v kazdem veku a nikdy neni pozde zmenit svuj zivot," rekla mi moje kamaradka "S", kdyz pred dvanacti lety potkala o devet let starsiho 59ti leteho cerstveho vdovce.

25.7.2017 v 21:29 | Karma článku: 11.36 | Přečteno: 516 | Diskuse

Daniela Bulířová

Jak uskutečnit své sny

Jak přijít na to, co vlastně od života chci? Jak najít odpověď na otázku, kterým směrem se vydat pokud zrovna stojím na rozcestí osudu?

25.7.2017 v 8:40 | Karma článku: 5.39 | Přečteno: 186 | Diskuse

Aneta Nováková

Prostituce? Snadná práce!

Ty holky se nemají vůbec špatně. Jezdí si za vydělané peníze na dovolené, kupují značkové oblečení, šperky a užívají života plnými doušky.

24.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 20.23 | Přečteno: 1302 | Diskuse

Ivana Dianová

Sviňucha

Nejdřív jsem si ji prohlížela z dálky, no, ze tří metrů, upřesním, a zezadu. Ten účes by se mi moc líbil: rafinovaně několika odstíny téže barvy zkrášlené vlasy do půli zad, střih tip tip. Fakt paráda!

24.7.2017 v 16:24 | Karma článku: 25.81 | Přečteno: 885 | Diskuse

Daniela Bulířová

Náš vztah je odrazem naší vlastní sebeúcty

Co dovolíme druhým, je jen naše volba. To, jak s námi zacházejí druzí, je jen nastaveným zrcadlem toho, jak se k sobě chováme my sami.

24.7.2017 v 10:28 | Karma článku: 10.47 | Přečteno: 579 | Diskuse
Počet článků 139 Celková karma 13.20 Průměrná čtenost 691

Povoláním výtvarnice, kreslím, fotografuji, čtu, píšu, zajímám se o vše, i o politiku. V blogu naleznete mé postřehy, osobní vzpomínky, trapasy a trapásky, samozřejmě i mé  vlastní. Stále je o čem přemýšlet.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.