Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dnešní pomlázkový den

17. 04. 2017 19:21:44
proběhl poměrně klidně, tak, jak už to u nás poslední roky bývá. Včera, v neděli, jsem uvařila sváteční oběd i na dnešní den - polévku z kostí s játrovými knedlíčky a vepřové kotlety na houbách.

Od soboty jsem měla i jakýsi moučník – můj oblíbený valentýnský tvarohový řez - získaný z internetu. Při vaření používám tradičních receptů mé maminky, která byla výborná kuchařka, ale ráda si občas zaexperimentuji i něčím zajímavým, ne příliš složitým, z internetových stránek...

A protože ctím velikonoční tradice, v neděli jsem nabarvila i desítku vajíček, tentokrát dokonce bílých. Raději vařím velikonoční vajíčka v cibulových slupkách, pokud je slupek hodně, vajíčka získají krásně tmavě okrovou barvu, ale tentokrát jsem k barvení vajec použila barvičky zakoupené v blízké samoobsluze.

Koledníků nepřišlo mnoho, (svobodná děvčata doma již nemáme), takže přišlo jen několik příbuzných a známých... Ale - i když jsem si tatarem slizla pod kolínka jen symbolicky, doufám, že se to kladně projeví na mém zdraví a celoroční svěžesti... :-) Velikonoční mrskači si u nás vykoledovali malé pohoštěníčko, malované vejce, nějaký ten groš, a ti dospělí i frťánka fernetu, nebo becherovky – mohli si vybrat. Na připravenou Bzeneckou lipku již nedošlo... U nás se to s alkoholem nepřehání, ale když už se nějaká ta láhvinka otevře určitě se zmární. Ale to většinou o svátcích, nebo o narozeninových oslavách.

Vzpomínám na naše venkovské Velikonoce na Kyjovsku. Ta šlahačka, jak se tam říká, pro nás, děti, začínala už o velikonoční neděli. To jsme se, my holky, už odpoledne bály vyjít ven, aby nás nějaký „šlaháč“ s pokřikem „naša platí“ neprohnal... A o velikonočním pondělí jsme vstávaly hodně brzy. Kluci, šlaháči, si přivstali, a mnohdy nás překvapili ještě v posteli. I mně se to kdysi stalo...To víte, domky se tehdy zamykaly jen na noc, přes den mohl do chalupy přijít kde kdo. No, tenkrát mě ta banda kluků překvapila ještě v pyžamu a s tatarama mě prohnala kolem hnojáku – a vlastně po celém dvoře... (No, aspoň mám dnes na co vzpomínat). Příště jsem si již dala pozor a vstala raději dřív, abych byla na ten pondělní humbuk jaksepatří připravená... V úterý po Velikonocích, prý aby to děvčatům nebylo líto, bylo zase jejich „naša platí“ - mohly jít zase ony vyšlahat kluky. Bylo by to spravedlivé, ale málokdy se to praktikovalo... Kluci by si to samozřejmě líbit nenechali a děvčice by to mohly od nich schytat ještě jednou... (O genderovém šílenství tehdy ještě nebylo ani potuchy.)

Letošní Velikonoce dnešním dnem končí, někteří nezkušení "koledníci," kteří to s těmi frťánky pálené, nebo koštovačkami vína přehnali, budou mít možná ještě i zítra po ránu těžkou hlavu - ale s tím musíli počítat - a i s množstvím pohotovostních strážců pořádku na silnicích... A je to tak správné, pořádek musí být... Někteří řidiči ještě stále nemají rozum – je to bohužel vidět i na statistice dopravních nehod...

Na závěr malá vzpomínka. Kdysi po velikonočních svátcích kolem půlnoci někdo zazvonil u našich dveří. Otevřu - za dveřmi stojí úplně cizí mužský, boty v ruce, a ptá se. „Paní, su tady doma?“ „Nejste,“ já na to. „A kde teda bydlím?“ „To nevím – a v kterém bloku bydlíte?“ „Nevím.“ „A jak se jmenujete?“ „No, to byste tak ráda věděla," na to on, „já vám to tady řeknu, a vy mě pak budete pomlouvat..." Tož tak - komu není rady, tomu není pomoci.

No, doufám, že se snad ten „ovíněný pán“ tenkrát přece jen domů dostal, i když - stejných bloků, v kterém bydlíme my, je v naší čtvrti čtrnáct, v každém z nich je pět domů, a v každém domě je šest bytů... Ach jo - těžká bývají opilcova rána, potažmo i noci...

Autor: Mirka Pantlíková | pondělí 17.4.2017 19:21 | karma článku: 13.43 | přečteno: 481x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

Sejdeme se v Plzeňském dvoře…

Milý spolužáku (spolužačko), Tvoje účast na srazu je nutná - za každého počasí a za jakéhokoliv Tvého fyzického či duševního rozpoložení... A proto neváhej - přijeď, přibelhej se, dokulhej, připlaz se... Jsi očekáván...

19.5.2017 v 16:54 | Karma článku: 13.42 | Přečteno: 476 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Nezvaní hosté...

"Host do domu - Bůh do domu, " - anebo čagan do ruky? Nebojte se, nebudu vás tady obtěžovat úvahou o imigrantech, toho je všude víc jak dost...

12.5.2017 v 16:23 | Karma článku: 14.17 | Přečteno: 637 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Prvomájový Provodov...

Pryč jsou ty doby, kdy jsme musili povinně do průvodu. Přiznám se, že v podniku, kde se účast kontrolovala, jsme se po domluvě s kolegyní v prvomájovém "jásání" pravidelně střídaly. Jednou šla ona a omluvila mne, podruhé zase já.

3.5.2017 v 9:03 | Karma článku: 8.13 | Přečteno: 195 | Diskuse

Mirka Pantlíková

"Napajedla tam sů, ej, kde sa voda točí..."

V pátek 29. bylo zrána zamračeno, pak se to ale rozebralo, slunce vykouklo z mraků, a my jsme se vydali na výlet do blízkých Napajedel. Po těch chladných, deštivých, větrných dnech, a mrazivých nocích, to byla oáza na duši.

1.5.2017 v 9:39 | Karma článku: 10.63 | Přečteno: 222 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

Zajímavostí na něm je, že ten pán má svého imaginárního kolegu, se kterým stále živě komunikuje. Nadává mu, když se mu něco nedaří a chodí spolu kouřit. Nejdřív jsem to samozřejmě nepochopila a na poprvé přinesla dvě kávy...

26.5.2017 v 11:11 | Karma článku: 12.82 | Přečteno: 749 | Diskuse

Zuzana Pšajtová

Porno v krabici

Slovo porno používá dnešní společnost pro dvě označení. Pro klasické porno (to je dělání dětí před kamerou) a pro chuťově povedená jídla. Z obou možností máte totiž hluboký smyslový prožitek. Pokud tedy nejste frigidní anorektik.

25.5.2017 v 20:40 | Karma článku: 16.68 | Přečteno: 950 | Diskuse

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

S tím internetem nám to ale jde nějak z kopce. Včera v noci jsem nemohla spát a vlezla zase na Tinder. Jen za dvě hodiny mám tolik fotek nádobíčka, že už v tom mám maglajs. Chtělo by to rovnou k fotce přiložit cedulku...

25.5.2017 v 14:25 | Karma článku: 12.09 | Přečteno: 1135 | Diskuse

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

První porozchodová fáze je většinou o tom, projíždět si ten vztah celý znovu dokola a vytahovat to nejhorší, aby člověk nesmutnil a nenakráčel rovnou na most. Hezky se utvrdit v tom, jaký to byl zmetek.

24.5.2017 v 13:08 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 1227 | Diskuse

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

Za dvě hodiny se dozvím zprávu, která mi úplně nalajnuje následující život. Čekám na výsledky krevního testu, které buď potvrdí, nebo vyvrátí těhotenství. Fór je v tom, že jsme se ráno s Lukášem rozešli. Mazec.

23.5.2017 v 14:00 | Karma článku: 18.05 | Přečteno: 1802 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 12.25 Průměrná čtenost 691

Povoláním výtvarnice, kreslím, fotografuji, čtu, píšu, zajímám se o vše, i o politiku. V blogu naleznete mé postřehy, osobní vzpomínky, trapasy a trapásky, samozřejmě i mé  vlastní. Stále je o čem přemýšlet.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.