Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vůně lipového květu (2)

17. 03. 2017 14:57:41
O prázdninách bylo naší povinností krmit larvy bource morušového. Rozloženy na velkých sítech ve školním kabinetu spořádaly denně neuvěřitelně velké množství morušového listí.

Získávali jsme je ze dvou exemplářů obrovitých moruší nacházejících se na odlehlejších místech v dědině. Střapce černých morušových bobulí nám chutnaly, ale byli jsme od nich umazáni až za ušima. Později byly obě moruše pokáceny, ale poslední dobou probleskují zprávy, že se obec chystá tyto u nás poměrně vzácné stromy opět vysadit. Bylo by to chvályhodné.

Na podzim jsme se zase zaobírali sběrem šípků – ani jeden ze šípkových keřů nezůstal před námi utajen. A tak bylo od jata do zimy stále pilno, ve škole i doma. Tam jsme záhy z jara radostně očekávali vylíhnutí křehkých kuřátek, káčátek či housátek. Ty jsme vyháněli i s jejich nedůvěřivou, syčící mámou, na svěží zelené trávníky. Odrostlejší husičky jsme pak po žních chodili pást na strniska, kde jsme v mezích sbírali zapomenuté klásky. A co jsme si přitom užili her! Ale běda, jestli jsme v zápalu hry nedali pozor a naše husí hejno se s chutí vrhlo do mandelů. To byl mazec, když se na to přišlo...

S odrostlejší omladinou to už bylo jiné. Dívkám maminky pomalu svěřovaly chod kuchyně - co by to bylo za budoucí hospodyňku, která by neuměla vařit? Starší chlapci zase pomáhali otcům v hospodářství. Někdy jim bylo svěřeno i řízení koňských potahů – to se pak před námi, děvčaty, předváděli, jak již pevně dovedou držet opratě.

Nemíním ovšem vynášet staré zašlé časy, bylo tenkrát hodně dřiny, na poli i doma. Ať už to bylo před kolektivizací vesnice, nebo až po ní. Dědina žila po celý rok v souladu s přírodou. Životní běh zpestřovaly dny sváteční, všichni se na ně těšili. V únoru na průvod masopustních maškar, u nás se tmu říkalo Janek s Kačů, o Velikonocích na šlahačku, v létě na dožínky, v září na vinobraní.

Vyvrcholením roku byly listopadové martinské hody. Muzika hrála po dva dny, v sobotu byla taneční zábava pro svobodné, v neděli pro ženáče. Nejhezčí děvčata v krojích - stárky s vysokými naškrobenými krejzly se nosily jako pávice, chlapci - stárci v bílých nohavicích, na hlavě klobůček s kytků, tanečním krokem za doprovodu ryčné dechovky před každým domem zastavili, zavýskali, pozvali domácí na hodovou zábavu přípitkem vínka z omašleného džbánku.

Bývalo veselo na dědině... Ale jak se měnil náš život, měnila se i ona. Namísto nízkých, řadových, bíle omítnutých baráčků s červenými střechami, ultramarínově modrými podrovnávkami a zahrádkami plných květin, stojí dnes i modernější domy s anglickými trávníky a okrasnými dřevinami. Žlutá jednoposchoďová budova bývalé trojtřídní obecné školy slouží jako pošta, na ulicích již nepobíhají husy a slepice, leda nějaký psík nebo micka. Jen těch dětí je tam míň než dříve... Obyvatel ubývá, vesnice se pomalu vyliďňuje. Mladí se kvůli nedostatku pracovních příležitostí stěhují do měst....

Jezdím tam ráda... Spolu se sourozenci opatrujeme nízký domek po rodičích. Zajdu na hřbitov, popovídám si se sousedy, vyslechnu jejich radosti i starosti. Přes čtyřicet let již bydlím ve velkém městě, ale můj domov je i tam, v mé rodné obci N... na Kyjovsku, obklopené lány polí a vinohrady... Vždycky se tam budu ráda vracet...

Autor: Mirka Pantlíková | pátek 17.3.2017 14:57 | karma článku: 9.54 | přečteno: 200x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

Svatba s podmínkou...

Maminka neměla ráda faráře, zejména ty katolické - a vůbec se tím netajila. A po tom, co jsem se později, v dospělosti, dozvěděla o příčině její nelásky k nim, jsem se tomu ani nedivila.

17.9.2017 v 17:27 | Karma článku: 28.02 | Přečteno: 1009 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Cesta byla suchá, sem tam mokrá…

V sobotu druhého září nepršelo, proto jsme toho využili a jeli na výlet. Kam? No přece na naše milé Valašsko... Ze Zlína přes Vizovice, Jasennou, Sirákov, Vsetín - až do Velkých Karlovic – a odtud směrem na Čarták a kopec Soláň.

4.9.2017 v 11:37 | Karma článku: 12.50 | Přečteno: 313 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Povídání o snu, rajčatech a o počasí…

„Některý den je zkrátka blbec, a ať děláte, co děláte, všecko se nakonec v řit obrátí,“ říkával můj bývalý spolupracovník Bohouš. On byl aranžér a měl zkušenosti... „Tak si představ," povídal mi jednou, "co se mi nedávno stalo."

30.8.2017 v 16:23 | Karma článku: 13.17 | Přečteno: 347 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Vzpomínka na Paříž 1968 (3)

Poprvé jsme tedy navštíviil Paříž v létě 1968 za tzv.„pražského jara,“ v době, kdy byl na naše polit. představitele číněn ze strany Moskvy nátlak, aby se u nás změnil kurs nastoupeného vývoje.

25.8.2017 v 14:59 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 316 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

Prosim, taxi

Nas odlet z Cech do Ameriky byl stanoven na 12. 9.v 7:00 hodin rano. S manzelem jzme si sli brzy vecer lehnout a nastavili si na treti hodinu rano budik. Nas taxikar brach udelal totez ve svem domove.

19.9.2017 v 19:40 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 159 | Diskuse

Edna Nová

Jsem romantická jako každý průměrný chlap

Což muže trochu vyvádí z rovnováhy. Čekají něžnou, éterickou dívkou a dorazí cynická potvora s plnou pusou trapných šovinistických keců.

19.9.2017 v 13:12 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 739 | Diskuse

Michaela Vaščíková

První pomoc - vždyť jde o moc 21. díl

Přehřátí ​vzniká působením vysoké okolní teploty na postiženého. Konečně se v tomto článku dozvíte rozdíl mezi úžehem a úpalem, já osobně si to stále pletu :0) Čerpám i nadále z publikace pro děti "první pomoc není věda" od ČK

19.9.2017 v 7:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Michaela Vaščíková

První pomoc - vždyť jde o moc 20. díl

Popáleniny - způsobuje "suché" horko s hořícím předmětem - při působení "vlhkého" horka vznikají opařeniny - mohou vzniknout sáláním při přenosu tepelné energie vzduchem - i elektrickým proudem

18.9.2017 v 6:56 | Karma článku: 3.52 | Přečteno: 79 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Svatba s podmínkou...

Maminka neměla ráda faráře, zejména ty katolické - a vůbec se tím netajila. A po tom, co jsem se později, v dospělosti, dozvěděla o příčině její nelásky k nim, jsem se tomu ani nedivila.

17.9.2017 v 17:27 | Karma článku: 28.02 | Přečteno: 1009 | Diskuse
Počet článků 147 Celková karma 14.42 Průměrná čtenost 686

Kreslím, fotografuji, čtu, píšu, zajímám se o vše, i o politiku. V blogu naleznete moje postřehy, osobní vzpomínky, trapasy a trapásky, samozřejmě  i  mé  vlastní. Stále je o čem přemýšlet.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.