Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vystěhování

15. 02. 2017 16:58:02
To, o čem zde píši - a na co nerada vzpomínám, se stalo už před léty, takže je to již minulostí. Vím ale, že se takové smutné věci dějí i dnes, bohužel někdy až příliš často...

Bydlíme v třípodlažním domě o šesti bytech v klidné čtvrti krajského města. Dům je součástí několika cihlově červených bloků postavených po válce. Původními nájemníky těchto městských bytů byli většinou státní zaměstnanci, učitelé, lékaři, úředníci a podobně. Bylo tehdy ctí získat byt v této obytné čtvrti. Po roce 1989 začalo město tyto byty rozprodávat. Pět rodin se rozhodlo si byt odkoupit, někteří z nich je získali na splátky. Šestá rodina, obývající jeden z bytů, zůstala v nájmu.

Obývala ho docela fešná, i když poněkud výstřední, rozvedená paní X se svým druhem a dvěma dětmi. Přestěhovala se do něho někdy v sedmdesátých letech po jeho výměně za svůj menší panelový byt na sídlišti. V tom měněném bytě tehdy bydlila ovdovělá stará paní, která byla MNV donucena byt vyměnit, prý kvůli jeho nadměrnosti. Byla ale podvedena - nebo snad nepravdivě informována, protože si myslila, že se stěhuje do státního bytu, ale ten nebyl státní, ale družstevní. Později se prý bránila, ale neuspěla - ti, kdo měli tenkrát na úřadech protekci, měli i pravdu...

Novým nájemníkům se brzy narodil synek a zdálo se, že to bude slušná rodina. Ale bohužel nebyla... Mladá žena si dobrého bydla nevážila... Její příchylnost k alkoholu, k cigaretám, a její velká finanční náročnost se brzy staly příčinou sporů a hádek v rodině. Kvůli častým návštěvám v restauracích, domácím alkoholickým dýchánkům a nadměrnému utrácení za parádu se rodině věčně nedostávalo peněz. Nakonec od ní odešel její druh, který byl později vězněn za zpronevěru peněz na pracovišti. V době, kdy byl ve vězení, přestala chodit do práce, začala střídat partnery, ale nikdo z nich s ní dlouho nevydržel. V rodině stále chyběly peníze, a proto se je mnohý z nich snažil získat trestnou činností - což končívalo špatně... Jednou dokonce i tragicky, sebevraždou.

Ale ani po této otřesné události se její životní styl nezměnil. Nechodila do práce, její starší syn odešel do učení - a raději se přestěhoval ke svému otci. Ona ale dál střídala partnery - většinou alkoholiky, neplatila nájemné, ani jiné povinné platby. Sousedé ji nechápali, začali se jí vyhýbat, báli se jí. A byl k tomu i jiný důvod. Do svého bytu si do akvária pořídila velikého hada, hroznýše královského, který jim naháněl strach.

Postupem času se paní X čím dál tím víc zadlužovala. Když se její dlužná částka vyšplhala vysoko nad sto tisíc, rozhodlo se město vystěhovat rodinu do holobytu. Ale kupodivu, nestalo se tak... Těsně před termínem soudního vystěhování se před naším domem náhle objevila stěhovací firma s příznačným názvem Blesk, a rodina paní X se na poslední chvíli stihla vystěhovat sama, prý k příbuzným na venkov. Očití svědci ovšem tvrdili, že to nebylo k příbuzným, ale zase k nějakému dalšímu nešťastníkovi, který podlehl „kouzlu její osobnosti"... Kdo ví?

Tím anabáze rodiny paní X. pro náš dům skončila. Kdo by neznal její způsob života, politoval by ji... Všichni v domě jsme přijali vystěhování problematické rodiny s ulehčením. Líto nám bylo jen jejích dvou synů, kteří vinou své nerozumné matky museli snášet různá příkoří. Často jsme totiž byli svědky, že zatím co matka po rušné opilecké noci vyspávala, některý z jejich malých synků běžel ráno před začátkem školy do samoobsluhy pro rohlíky. O tom, že pro noční hluk v bytě vstávali oba nevyspalí už ani nemluvě...

Byt, ve kterém rodina paní X bydlila, si později koupili noví majitelé, se kterými se lidé v domě spřátelili, nebyly s nimi žádné problémy. A proto - není nad to bydlet ve společném domě se slušnými a rozumnými lidmi, kteří respektují domovní řád - i ostatní spolubydlící... Ten, kdo prožil něco podobného jako my v našem domě, mi dá určitě za pravdu.

Křišťálová Lupa 2016
Autor: Mirka Pantlíková | středa 15.2.2017 16:58 | karma článku: 14.29 | přečteno: 808x

Další články blogera

Mirka Pantlíková

Prochází láska žaludkem?

Co myslíte? Známé přísloví praví, že „láska prochází žaludkem“ - a tak mě napadlo, jestli náhodou to vaření – nevaření v domácnostech není také jedním z příčin dnešní vysoké rozvodovosti...

22.2.2017 v 10:31 | Karma článku: 14.88 | Přečteno: 547 | Diskuse

Mirka Pantlíková

„Kdyby nebylo Fanynky, nebylo by srdce“.

Existuje vroucnější vyznání lásky než jsou tato slova? Napsal ji na zadní stranu listu s kresbou obličeje své milované dívky víc jak před 160 lety jeden z našich nejvýznamnějších umělců 19. století, malíř a ilustrátor Josef Mánes.

11.2.2017 v 20:08 | Karma článku: 10.21 | Přečteno: 275 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Ach, ty známky...

Zrovna tak jako dnešní školáci, i my jsme kdysi očekávali konec ledna s napětím. Tento měsíc pro nás vždycky znamenal stresové období plné zkoušení, písemek, učitelského napomínání a vyhrůžek.

26.1.2017 v 9:17 | Karma článku: 20.44 | Přečteno: 1377 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jan Patrman

Lidé neumí odpočívat. Proč je odpočinek pořádná fuška

Lidé jsou ve velké většině skvělými teoretiky odpočinku. Vědí, že odpočinek je důležitý a nezbytný, ale ... na odpočinek “nemají čas.”

27.2.2017 v 8:00 | Karma článku: 4.25 | Přečteno: 144 | Diskuse

Tereza Boehmová

Povídka: Moje poslední dobrodružství

„Čtyři roky, žádný telefonát a teď spolu stojíme u hotelového baru... A vypadáš hezky. Přesně jako se to zpívá v té písničce, co jsme měli tak rádi. Kde ses tu vzala?“

26.2.2017 v 10:11 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 673 | Diskuse

Petra Halamíčková

Takové malé vydíráníčko

V mezilidských vztazích se vyskytuje zvláštní, ovšem stále velmi rozšířený model chování, kterému lidé, již ho provozují, říkají “je to přece rodina/je to přece kolega/šéf/kamarád...”.

25.2.2017 v 19:13 | Karma článku: 10.13 | Přečteno: 583 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Čmárání povoleno... co povoleno, přikázáno!

Omalovánky, jak dokazují ty moderní s přídomkem antistresové, baví děti i dospělé. Úkolem je vybarvovat obrázky bez přetahování kontur.

24.2.2017 v 15:41 | Karma článku: 7.78 | Přečteno: 807 | Diskuse

Jana Stehlíková

To nevymyslíš

Někdy se vám v životě prostě přihodí věci, které byste sami nevymysleli.Lámat si s nimi hlavu? Ale co, však život jde dál.

23.2.2017 v 21:28 | Karma článku: 23.53 | Přečteno: 1000 |
Počet článků 122 Celková karma 15.62 Průměrná čtenost 705

Povoláním výtvarnice, kreslím, fotografuji, čtu, píšu, zajímám se o vše, i o politiku. V blogu naleznete mé postřehy, osobní vzpomínky, trapasy a trapásky, samozřejmě i mé  vlastní. Stále je o čem přemýšlet.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.